Do nepříjemné situace Pavlu zahnal cizí muž, který se jí začal dvořit. Což o to, kterou ženu by nepotěšila skutečnost, že má nějakého ctitele? V případě naší čtenářky Pavly je ale problém v tom, jakým způsobem jí cizí muž dává najevo svoji náklonnost.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Zpočátku se to Pavla snažila brát s nadsázkou. Vlastně se jí docela zamlouvalo, že je o ni zájem. V manželství to zrovna neklapalo a ona se už delší dobu cítila ze strany svého muže přehlížená. Netušila však, kam se celá situace začne ubírat.
Náhodně jsme na sebe naráželi na různých místech
Zpočátku mi nedocházelo, že téhož muže potkávám až příliš často. Brala jsem to jako náhodu, že prostě máme společnou cestu do obchodu, že jedeme stejnou tramvají.
Nedocházelo mi, že by to mohlo být z jeho strany cílené. A abych byla upřímná, nějakou dobu jsem ho přehlížela. Jednoduše mě nezajímal, měla jsem svých starostí dost.
Až po nějakém čase jsem si uvědomila, že na sebe narážíme často na různých místech – v tramvaji nebo v obchodě, na poště nebo v naší ulici.
Cítila jsem se opět žádaná. Od manžela jsem se žádného zájmu nedočkala
Poslední roky našeho manželství nestály za nic. S manželem jsme svoji dvanáct let a láska mezi námi se postupně začala vytrácet. Držíme spolu vlastně kvůli dětem.
Když jsem si začala všímat, že na mě ten cizí muž hází jeden úsměv za druhým a dává mi tak najevo svůj zájem, cítila jsem se opět žádaná. A nebudu lhát – byl to velmi příjemný pocit!
Pár týdnů jsem si pozornost cizího muže tiše užívala. Aniž bych mu dala cokoli najevo nebo se s ním třeba dala do řeči, vlastně jsem ho začala sama pohledem vyhledávat, ať už jsem šla zrovna kamkoli.
Jeho pozornost se mi přestávala líbit. Zájem projevoval dost nevšedním způsobem
Jestli jsem zpočátku byla z pozornosti neznámého muže nadšená, po chvíli mě to přešlo. Začal mi totiž nadbíhat pro mě dost nevšedním způsobem a já místo toho, abych si zájem nějakého muže užívala, spíše dostala strach.
Nelíbilo se mi, že se zničehonic vynořil zpoza rohu, když jsem se v podvečerních hodinách vracela z hodiny aerobiku. Přišlo mi zvláštní, že za mnou šel klidně několik ulic, aniž by mě třeba oslovil.
Ať už byl jeho zájem skutečný, nebo ne, začala jsem se cizince bát. Když jsem se nad tím zamyslela, choval se podivně – už týdny mě svým způsobem sledoval, pozoroval nebo kopíroval moje běžné trasy, kudy jsem i s dětmi často chodila.
Nelíbí se mi to a mám strach. U muže jsem zastání nenašla
Ve slabé chvilce jsem se svěřila svému muži. Řekla jsem mu, že mám pocit, že mě nějaký muž sleduje a že už to trvá delší dobu.
Zastání jsem u něho nenašla, ba naopak mě ještě obvinil z nevěry. Nevím, co mám dělat. Stále na toho chlápka narážím, ať se hnu kamkoli.
Bojím se. Mám dvě malé děti, které většinou beru všude s sebou. Co si o tom mám myslet? Mám to někde nahlásit? Našla bych vůbec u někoho zastání?!
Autor: Natálie Kabourková
