Nikdy jsem příliš nechápal vztahy. Moje matka dělala otci spíše služku a já nechápal, proč jsou vlastně spolu. On jako velký podnikatel mi sice neustále kupoval nějaké dárky, které jsem ani nechtěl, ale měl jsem všechno. Až v dospělosti jsem si uvědomil, že existuje i jiný život než ten, kde člověk nemusí nic dělat.
Můj první vztah byl spíše záminkou, abych zapadl do společnosti. Každý kolem mě totiž někoho měl a já nechtěl být výjimkou. Vztah sice trval asi rok a půl, ale jenom jsme se oba trápili. Až druhá dívka mi ukázala, že ve vztahu jde i o něco jiného než jenom o to, jak člověk vypadá před ostatními.
Díky ní jsem se osamostatnil
Přestěhoval jsem se, vzal si hypotéku a přestal se konečně spoléhat na svého bohatého tátu. Sice jsem s ním měl všechno, dokonce mě vzal do firmy, kde jsem si mohl vydělávat, to ale nebyl život pro mě. Nechtěl jsem se stát velkým šéfem, který má doma nezaměstnanou ženu jenom na úklid a vaření. Přítelkyně mi ukázala, co je to pravá láska. Začali jsme vše budovat společně.
Jenomže jsem brzy propadl hazardu. Utratil jsem velké spousty peněz, zadlužil se přátelům, navíc jsem si začal přes internet psát s jinou ženou. Moje láska na to brzy přišla a odešla ode mě. Trvalo dlouho, než jsem se dostatečně omluvil a získal ji zpět.
Náš vztah se změnil. Já to neviděl
Chodil jsem do práce, abych splatil všechny dluhy, které jsem nasekal. Mojí dívce jsem každý den volal, vtipkoval s ní, snažil se jí po telefonu vynahradit všechen čas, co jsem s ní nemohl strávit. Myslel jsem, že je všechno v pořádku, skvěle jsme se bavili. Pak ale přišel čas, kdy měla odjet na služební cestu, a já si všiml, že se něco děje.
Nechtěla ani doprovodit. Komunikace během toho týdne mezi námi vázla. Snažil jsem se přesvědčit sám sebe, že je to snad tím, kolik má práce. Když se ale vrátila domů, oznámila mi, že se jenom trápí. Ta věta mě dodnes zraňuje znovu a znovu.
Stále ji miluji
Od našeho rozchodu je to šest měsíců. Já jsem ale stále šíleně zamilovaný. Ona byla dívkou, kterou jsem si chtěl vzít. Teď se bojím, že se nedokážu nikam posunout. Jsem sám a každou noc usínám s myšlenkami na ni. Nevím, zda dokážu někdy najít vztah tak nadějný, jako byl tento.
Autor: Šárka Cvrkalová