Většina dětí má problém s tím, že jejich matka přivede domů nového muže na místo jejich otce. Tím spíš pokud je to po tom, co její původní muž zemřel. Dá se to samozřejmě pochopit, člověk by ale měl mít soucit k trpící ženě, která nechce být sama.
Otec zemřel, když mi bylo třináct. Byla to velká rána do srdce a není den, kdy bych na tu tragickou nehodu nemyslela. Já vyvázla jen se zlomenou rukou a otřesem mozku, ale pamatuji si, jak jsem celé dva dny v nemocnici proplakala. Podobně na tom byla i moje maminka. Otce milovala a nikdy by ho nevyměnila za nic na světě. Vždycky jsem to věděla a vím to dodnes.
Pět let jsme žily samy. Ale i po čtyřicítce láska kvete
Chlap nám doma často chyběl. Vím o komických zážitcích, kdy jsme nemohly přibít poličku, a maminka musela dojít pro souseda, aby nám pomohl. Až do mých osmnácti let jsme žily samy. Jednou mi mamka oznámila, že se s někým vídá. Říkala mi to opatrně, nejspíš se bála toho, že ji vyčtu, jak na otce zapomněla. Já z toho ale byla nadšená.
Mamka byla poslední dny veselejší a já si říkala, čím to může být. Konečně přestala myslet na hlouposti a začala žít. Vím, že můj otec má v jejím srdci stále místo, ale to není důvod trápit se navěky sama.
Byl o sedm let mladší
Zdroj: 123RF.COM
Matčin přítel byl o sedm let mladší, což mě nepřekvapilo, protože i tátovi bylo přesně o tolik míň. Věděla jsem, že to může úplně v pohodě fungovat. Chodil k nám na večeře, povídali jsme si, sledovali společně filmy.
Tomáš je sympaťák. Pohledný chlap, navíc pracuje jako trenér ve fitness centru a vydělává poměrně hodně peněz. Hodně lidí mamku odsoudilo, že si po smrti mého otce našla jenom pracháče, co dobře vypadá. Já věděla, že to není pravda.
Najednou je mým nevlastním otcem
Asi nikdy mu nebudu říkat tati, vždycky to pro mě bude Tomáš. Mamka nechtěla ve svém věku moc na nic čekat a tak se Tomáš po půl roce nastěhoval. A já si čím dál tím víc začala uvědomovat, že ho vlastně matce závidím. Chtěla jsem s ním trávit čas, pořád jsem o něm mluvila a až když se mě kamarádky začaly posmívat, že jsem se zabouchla, uvědomila jsem si, že mají pravdu.
Vždy jsem to samozřejmě popřela. Je to šílenství. Cítím k němu něco, co bych rozhodně neměla. Je o hodně starší než já a je to přítel mojí mámy. Navíc ji před čtrnácti dny požádal o ruku, takže je to v podstatě můj nevlastní otec.
Cítím se provinile. Nikdy bych nepřiznala, že se mi ten chlap opravdu tolik líbí. Jsem za mamku šťastná a věřím tomu, že bude jejich vztah pevný a vydrží jim. Na druhou stranu si představuji, jaké by to bylo, kdyby takhle Tomáš chtěl být i se mnou. Vím, že je to všechno špatně, ale nemohu s tím nic dělat. Tomáše mám ráda a na svatbu své mamky se těším. A snad si brzy najdu přítele svého věku, který mě z těch nesmyslů osvobodí.
Autor: Šárka Cvrkalová
