Marcela byla po několikaletém manželství se starším partnerem otrávená, proto se rozhodla, že si najde mladého „zajíčka“. Vztah s o několik let mladším partnerem vnímala jako příjemnou změnu a věřila, že jí přítomnost mladého přítele znovu vlije život do žil. Vztah se „zajíčkem“ ale nakonec dopadl úplně jinak, než si představovala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Vdala jsem se za staršího muže, po letech jsem toho litovala
Když jsem se před 25 lety vdávala, mě a mého tehdejšího partnera dělil podstatně velký věkový rozdíl. Vzala jsem si staršího muže, dělilo nás 23 let. Tehdy mi to imponovalo, můj manžel Roman se zdál jako velmi rozumný a ostřílený životem. Postupem let jsem ale přicházela na to, že rozdílný věk nebude dělat dobrotu.
Po smrti manžela jsem si našla mladého přítele a byla to příjemná změna
Můj manžel před třemi lety zemřel. Jeho odchod mě velmi zasáhl, ačkoli to mezi námi poslední roky nebylo úplně růžové. Nechtěla jsem však zůstat sama, na samotu po zbytek života jsem se necítila. Zároveň jsem ale moc dobře věděla, že už po svém boku nechci staršího partnera.
Proto jsem si našla mladšího muže. Začala jsem se scházet s Tadeášem, kterému bylo teprve 25 let. Mít po boku takového „zajíčka“ byla velice příjemná změna.
Všechno fungovalo skvěle, byla jsem s Tadeášem šťastná
Několik prvních měsíců našeho vztahu jako by bylo zalito sluncem. S Tadeášem jsme se skvěle doplňovali, všechno naprosto dokonale fungovalo. Ráda jsem se chlubila mladším partnerem, kterému očividně imponovaly starší ženy. Tvořili jsme dokonalý pár, naše okolí nám štěstí závidělo.
Vyčetl mi, že se cítí, jako bych byla jeho máma
Myslela jsem si, že se svým přítelem zacházím, jak nejlépe dovedu. Byla jsem k němu pozorná, ráda jsem se o něho starala. Vůbec mi nedošlo, že by to on mohl vnímat úplně jinak. Po necelém roce našeho vztahu mi vyčetl, že se k němu chovám, jako bych byla jeho máma. Jeho slova mě velmi ranila, nepřišlo mi, že bych mu nahrazovala mámu. Byla jsem sice ve věku, že bych skutečně mohla jeho mámou být, ale rozhodně jsem neměla ten pocit, že bych se tak k němu chovala, nebo s ním dokonce jednala jako se svým dítětem. Tadeáš byl ale opačného názoru.
Zkusila jsem své chování k němu změnit, bylo mi to k ničemu
Po naší hádce na toto téma jsem se snažila, abych se tedy k Tadeášovi chovala jinak. Dělala jsem maximum, přesto mi to bylo k ničemu. O čtyři měsíce později se se mnou Tadeáš rozešel, jeho odůvodněním bylo, že už nadále nesnese, že se po mém boku cítí jako po boku své mámy. Bylo mi to strašně líto, tolik jsem se snažila!
Nyní žádného přítele nemám. Jsem zklamaná z obou zkušeností, očividně si nerozumím ani se staršími, ani s mladšími partnery. Bude nejlepší, když nějakou dobu zůstanu sama.
Autor: Nikol Kolomazníková
