Každé dítě touží po tom mít doma nějakého toho mazlíčka. Nejčastěji to bývá pes nebo kočka. Na kočičí chlupy je náš syn Matěj alergický. Když byl malý, předpokládali jsme, že mu štěňátko udělá radost. Třináctiletý chlapec se ale nad narozeninovým dárkem rozplakal a dodnes psa nepohladil.
Jsou to dva roky, co jsme si Tima pořídili. Uvažovali jsme, že ho dáme zpátky do útulku, jenomže nám ho bylo líto. A tak i přesto, že se ho Matěj z počátku bál, nechali jsme si ho. Strach se po čase změnil téměř v nenávist. Dnes již patnáctiletý chlapec se Timovi vyhýbá, promluví na něho jenom proto, aby mu vynadal. Až před týdnem jsme se dozvěděli, proč má takový odpor k psům.
Bál se učitele ze základní školy
Jakmile syn nastoupil na střední školu, při první příležitosti nám objasnil, co se stalo. V sedmé třídě propadal z fyziky. Věděli jsme doma, že má z učitele respekt. A protože na malé vesnici se všichni znají, věděli jsme i to, že má fyzikář našeho syna psa. Matěj se nám ale nikdy nesvěřil, že ho jednou pes napadl, když se s učitelem potkali u nedalekého rybníka.
Fyzikář prý tenkrát psa naštěstí včas zadržel, ale jelikož se Matěj velkého zvířete lekl, šok mu způsobil strach ze psů. Nikdy nám nic neřekl, protože se bál o svoje známky. Myslel si prý, že kdyby na učitele žaloval, zhoršil by se mu ve škole prospěch. Nedokázali jsme sice pochopit, jak takovou myšlenku dokáže chlapec jeho věku zplodit, ale pochopili jsme konečně, jak se věci mají.
Tim je součástí rodiny. Matěj to chápe
Chápeme Matějovy obavy, ale psa už máme dva roky a nedokážeme ho jen tak dát pryč. Syn tomu rozumí. Dokud po něm nechceme, aby ho hlídal, chodil s ním na procházky nebo ho hladil, dokáže s ním v jedné domácnosti být. Pes už si zvykl, že ne všichni členové rodiny jsou z jeho přítomnosti nadšení. Myslíme si, že dokážeme fungovat úplně normálně.
Matěj nás navíc poprosil, abychom o jeho strachu nikomu neříkali. Stydí se a před ostatními předstírá, že jenom zkrátka psy nemá rád. Slíbili jsme mu, že jeho tajemství a historka o setkání s profesorem zůstane jen v rodině. Třeba se tomu všemu společně jednou zasmějeme, až Matěj pochopí, že měl z fyzikáře strach zbytečně.
Autor: Šárka Cvrkalová