Doma se každý chceme cítit bezpečně. I pro naši čtenářku Lucii byl její domov místem, kde si myslela, že jí nic nehrozí. Už dvanáct let žije s manželem v panelovém domě na okraji Prahy a sousedské vztahy si až donedávna nemohla vynachválit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Když se před šesti lety uvolnil byt a noví nájemníci se začali zabydlovat, ostatní sousedé je považovali za celkem milý manželský pár. Před nedávnem vyšla najevo pravda a věci se začaly měnit.
Vzájemně jsme si vycházeli vstříc
Lucie a její manžel žijí již dvanáctým rokem v panelovém domě nedaleko hlavního města. Lucie v e-mailu napsala, že vzájemné sousedské vztahy byly ukázkové.
„Dneska už se to moc nevidí, ale my jsme se sousedy vždycky vycházeli,“ píše. „Když bylo něco potřeba, pomáhali jsme si. Máme kolem sebe jen samé milé a hodné lidi,“ vysvětluje.
I když Lucie zpočátku nechtěla o životě ve městě ani slyšet, nakonec je ráda, že se na popud manžela nechala umluvit a do paneláku se nastěhovala.
Považovali jsme je za milý manželský pár
„U nás v baráku se lidé moc nemění. Každý se zde drží zuby nehty, zkrátka tu máme fajn vztahy,“ pokračuje Lucie. „Před šesti lety se uvolnil byt po jedné starší paní a bylo jasné, že nám přibydou noví sousedé.“
Do prázdného bytu se nastěhoval manželský pár. Lucie i ostatní sousedé je považovali za fajn milé lidi. Nikdo nepředpokládal, jaká pravda o nich vyjde o několik let později najevo.
„Přišli se představit, bydleli v bytě hned nad námi,“ píše Lucie. „Když jsme se potkali na chodbě, tak jsme se pozdravili. Prostě taková normálka.“
Pravda nám všem vyrazila dech
Noví sousedé se začali vybarvovat. Lucie se svěřila, že z jejich bytu často byly slyšet hádky, rány a křik. Navenek se ale vždy tvářili spořádaně.
„Jednoho dne mě zastavila sousedka, vyděšeně na mě koukala a povídala cosi o tom, že soused Poláček seděl ve vězení,“ dozvídáme se od Lucie.
„Nechápala jsem, odkud to vzala, byla to známá firma – drbna, která na nikom nenechala nit suchou. Když se k její verzi přidala i další sousedka, začalo mi to šrotovat v hlavě,“ netají se.
Netrvalo dlouho, slovo dalo slovo a panelákem se začala šířit zpráva, která každému vyrazila dech. Soused byl skutečně trestaný, podle všeho za úmyslné ublížení na zdraví. A údajně nejen za jedno.
Barákem jde strach. Bojíme se o naši bezpečnost
„Dostala se k nám informace, že navenek mile působící soused je ve skutečnosti agresor, který má na svém kontě několik přestupků, rvaček a dalších nepříjemností,“ svěřuje se Lucie.
Lucie nám napsala, že se lidé v paneláku začali bát. Nikdo totiž neví, co může od souseda čekat. Bojí se o své bezpečí, někteří dokonce uvažují o tom, že by se přestěhovali.
„Nevím jistě, zda je to všechno pravda,“ uvažuje, „ale už jen ta možnost, že ano, mi nedělá dobře,“ přiznává. „Bojím se na souseda třeba jen špatně podívat. Nikdy nevíte, co od takových lidí čekat.“
Autor: Natálie Kabourková
