Rozchod s Milanem nesla Karolína velmi těžce. Zjistila totiž, že se na společnou budoucnost oba dívají úplně odlišně, a zatímco ona chtěla rodinu, on toužil po zábavě. Po půl roce je ale osud opět svedl dohromady a Karolína s Milanem strávila noc.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Když se ale ráno probudila, Milan nikde nebyl. Prošla celý byt, ale po bývalém příteli nikde ani stopa. Až v koupelně. Když se totiž Karolína podívala do zrcadla, polilo ji horko.
Malovala jsem si růžovou budoucnost
Milana jsem poznala před čtyřmi lety. Začali jsme spolu chodit a na rozdíl od jiných párů jsme všechno brali poněkud hopem. Vždyť jen dva týdny po seznámení jsme spolu začali bydlet!
Náš vztah neměl chybičku – tedy to jsem si alespoň myslela. On totiž ve skutečnosti těch chyb měl hned několik, ale já měla na očích růžové brýle a nic z toho jsem neviděla.
Malovala jsem si společnou budoucnost v růžových barvách. Plánovala jsem děti, velkou rodinu, rodinný domeček… Nyní už vím, jak jsem byla naivní!
Zmizel mi ze života ze dne na den
Když jsem se odhodlala, abych Milanovi řekla, že toužím po dítěti, čekala jsem všechny možné reakce, ale ne takovou, které jsem se nakonec dočkala.
Milan se zatvářil všelijak, ale neřekl mi ne. Proto ve mně vzplanula naděje, že se dočkám miminka, po kterém jsem tak dlouho toužila.
Jenže se stalo něco úplně jiného. Milan mi zmizel ze života prakticky ze dne na den. Večer jsem šla do práce na noční směnu, a když jsem se ráno vrátila, už tam nebyl. Zbyl po něm jen vzkaz, že se na to necítí a že je mu to líto.
Opět jsem ucítila naději
Z rozchodu jsem se nemohla vzpamatovat, protože jsem Milana stále milovala. Po pár týdnech jsem ho potkala v objetí jiné ženy a ten pohled byl pro mě jako nůž do srdce.
Snažila jsem se jít dál. Zkoušela jsem navázat vztah, ale nešlo to. City k bývalému příteli tam stále byly. Po půl roce nás osud opět svedl dohromady…
Potkali jsme se v baru, oba dva už jsme měli něco vypito, byla jsem tam toho večera s kamarádkou. Skončili jsme u mě doma a strávili spolu vášnivou noc. Opět jsem ucítila naději, že to mezi námi ještě není ztracené.
Když jsem se podívala do zrcadla, udělalo se mi zle
Milan mi sliboval hory doly. Držel mě v objetí a šeptal mi do ucha, že udělal chybu, že toho velmi lituje a že se ke mně vrátí.
Přesně to jsem celou tu dobu chtěla slyšet. Utvrdila jsem se v tom, že ho stále miluji a těch pár hodin jsem byla zase opravdu šťastná.
Jenže pak přišlo ráno. Milan nikde nebyl. V koupelně jsem našla jeho vzkaz, který přilepil na zrcadlo. Polilo mě horko, nic tak hrozného jsem ještě neviděla.
Stroze mi oznámil, že si to rozmyslel a vrátit se ke mně nechce. Završil to tím, že mi poděkoval za příjemnou noc. Zabolelo mě to, ale něco se ve mně zlomilo. Asi mi došlo, jaký je to hlupák a že mi za to nestojí. I když to občas ještě trochu zamrzí…
Autor: Nikol Kolomazníková
