Podle Jiřiny je mnohdy lepší říci bolestivou pravdu než předem prokouknutou lež. Ona by prý totiž dokázala o chybě svého přítele debatovat. Jenomže to, že jí lhal, to překonat nemůže.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Vždycky jsem mu říkala, že jsem nejspíš schopna se o všem bavit a chyby odpouštět. Pokud mi ale nebude lhát. A on i tak jednoduché pravidlo porušil. To zkrátka nemohlo znamenat nic jiného než konec,“ vykládá Jiřina.
Měla jsem podezření, že mě podvádí. Proto jsem si zjistila, co se dalo
Jiřina přiznává, že už delší dobu měla ve vztahu pocit, že není něco v pořádku. Podvědomí jí prý tak nějak říkalo, že si možná Ondřej našel někoho jiného. A proto se rozhodla trochu poptat.
„Nechtěla jsem se ptát přímo jeho, protože kdybych se pletla, mezi námi by to vyvolalo nedůvěru,“ vysvětluje Jiřina.
„Zjišťovala jsem tak u kamarádek, s kým se Ondřej stýká a co dělá po práci. Nakonec jsem zjistila, že až podezřele často chodí na obědy s jednou kolegyní,“ říká.
Podle některých se dokonce Ondřej s danou ženou na veřejnosti líbal, a jí tak došlo, že se její obavy potvrdily.
Do poslední chvíle se snažila vymyslet, jak problémy řešit. Jenomže když se jednoho dne nevrátil v noci domů, přetekl její pohár trpělivosti.
Lhal mi, že byl s kamarády na bowlingu. Nikdy předtím ho nehrál
„Když se ráno vrátil a já se ho ptala, kde byl, oznámil mi, že s kamarády po práci zašli na bowling a trochu se jim to protáhlo. Chtěl se jenom převléknout a jít zase do práce. Bylo mi jasné, že lže,“ vypráví Jiřina.
Kromě toho, že její přítel nikdy bowling nehrál, neexistovala možnost, aby strávil hraním bowlingu celou noc, navíc když se druhý den ráno chystal opět do práce.
„Dvakrát jsem se ho ptala, jestli mi neřekne pravdu. Odpovídal pořád stejně,“ svěřuje se čtenářka.
„Až když jsem mu řekla, že vím o jeho milence, přiznal se. Jenomže to už bylo pozdě. Než se vrátil z práce, sbalila jsem se a odešla od něho. Přitom kdyby se mi přiznal hned, možná bych mu odpustila.“
Čtenářka dál vypráví, že Ondřej později svých činů litoval a omlouval se. Sliboval, že už bude věrný a chtěl vše odčinit.
Jenomže to, že lhal, už odčinit nejde.
„Kdyby mi řekl pravdu, asi bych mu věřila, že se polepší. Jenže takhle vím, že je jenom lhář. A s tím už nechci mít nikdy nic společného,“ končí s vyprávěním čtenářka.
Autor: Šárka Cvrkalová
