Ivana nemá příliš mnoho přátel. Kdo ji nezná, ten ji totiž považuje za povrchní a namyšlenou. Jen málokdo má pak chuť se s mladou dívkou seznamovat. Jen Ivana však ví, jaká je ve skutečnosti.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Ivana už několikrát čelila posměškům či negativním názorům lidí ze svého okolí, kteří o ní často prohlašují, že nosí nos nahoru.
Nemám příliš mnoho přátel, velmi špatně se seznamuji
Vždycky jsem byla spíše introvertní typ člověka, který pozornost někoho dalšího nevyhledával. Už jako dítě jsem si dokázala hrát sama, nepotřebovala jsem k tomu asistenci. Tehdy jsem neměla příliš mnoho přátel a ani nyní se na tom mnoho nezměnilo. Velmi špatně se totiž seznamuji.
Lidem se spíše vyhýbám, považují mě kvůli tomu za povrchní
Ačkoli to kolikrát nedělám úmyslně, snažím se lidem vyhýbat. Příliš toho nenamluvím, a pokud nemusím, nedávám se s někým dalším do rozhovoru. Moje okolí a lidé, kteří mě neznají, mě kvůli mému chování považují za povrchní. Několikrát jsem čelila urážkám nebo posměškům. Často jsem slýchávala, že se o mně druzí baví za mými zády. Pokaždé zaznívala ta samá slova. Je namyšlená, je povrchní, opovrhuje lidmi, nejsme jí dost dobří.
Hrůzný zážitek v dospívání mi brání v tom, abych navázala vztah
Lidé mě často odsoudí až příliš brzy. Především pak muži, se kterými kvůli děsivému zážitku v dospívání nejsem schopná navázat vztah. Kvůli tomu, co se mi před lety stalo, totiž nedokážu důvěřovat mužům. Bylo mi sedmnáct, když mě kamarádka přemluvila, abych s ní šla na večírek. Tento typ zábavy jsem příliš nevyhledávala, přesto jsem na párty šla. Dodnes toho lituji.
Nemohla jsem se zbavit nočních můr
Asi víte, jak vypadají takové večírky, na kterých se schází mladí lidé. Alkohol toho večera tekl proudem, nechyběly ani jiné omamné látky. Bohužel se stalo, že jsem toho vypila příliš a nechala se zlákat dvěma cizími kluky. Vzpomínek na to, co se stalo pak, jsem se dlouho nedokázala zbavit. Stejně tak nočních můr, které mě několik let každou noc doprovázely. Tenkrát mi nepomohla ani návštěva psychologa, za kterým mě rodiče vzali.
Mají mě za namyšlenou, aniž by věděli, jaká ve skutečnosti jsem
Ačkoli je to již mnoho let, co proběhla ta strašlivá noc, stále si v sobě nesu její následky. Právě kvůli tomu se snažím lidem vyhýbat, neumím jim dostatečně důvěřovat. Lidé v okolí mě odsuzují a považují za namyšlenou, protože se s nimi nebavím. Přitom netuší, jaká jsem doopravdy a co skutečně stojí za tím, proč se tak chovám.
Pravdu vědí jen mí nejbližší přátelé, kterých není příliš. Pevně věřím, že se mi jednoho dne podaří překonat strach, který pociťuji vůči mužům. Ráda bych si totiž našla přítele a navázala s ním dlouhodobý vztah.
Autor: Natálie Kabourková
