Ne vždy se kanadské žertíky vyplácí. Své o tom ví Helena, která si dnes vyčítá to, co se jejímu manželovi stalo. Ačkoli to zpočátku vypadlo hrozivě, dnes se už oba mohou situaci zasmát.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Strávil několik dní v nemocnici, aby byl zase fit. Myslela jsem, že na mě bude naštvaný, ale on celou dobu jen mluvil o tom, jak mi tuto legraci jednoho dne vrátí. Dnes už se tomu zasměju i já, ale stále si v hloubi duše vyčítám, co se mohlo stát,“ svěřuje se čtenářka.
Neustále mě něčím děsí a leká, jen jsem mu to chtěla vrátit
Helena sebe i manžela popisuje jako dva věčné puberťáky. Rádi se smějí hloupým vtipům, škádlí se a dělají si naschvály. „Třeba dvakrát za den na mě manžel někde za rohem vybafne. Baví ho prý, jak se vtipně lekám,“ svěřuje se.
„Vždycky totiž poskočím a vykřiknu. Chtěla jsem mu to jednou vrátit, a tak jsem si na něj počkala za rohem u koupelny. Bohužel to nebyl dobrý nápad. Hned vedle vchodu jsou totiž dlouhé točité schody, mě ale ani ve snu nenapadlo, že se můj muž lekne tak moc.“
Helenin manžel opravdu nečekal, že ho jeho drahá polovička vyděsí, když půjde k večeru na záchod. „Byla tma a jak se lekl, udělal krok do prázdna. Skutálel se ze schodů až dolů a zůstal bezvládně ležet. Hned jsem věděla, že je zle.“
Odnesla to zlomená žebra
Helena se hned začala omlouvat a vytáčet záchrannou službu. „Můj muž očividně trpěl bolestí, ale stále opakoval, že to nic není. Ani trochu se na mě nezlobil, což mě překvapilo, já se na sebe zlobila dost,“ popisuje čtenářka.
„V nemocnici po rentgenu lékaři zjistili, že si manžel při pádu zlomil dvě žebra. Navíc měl také otřes mozku, bylo tedy potřeba, aby byl několik dní v klidu na lůžku. Litovala jsem toho, co jsem provedla, ale on se tomu jenom smál.“
Heleně trvalo ještě několik dní, než si to dokázala odpustit a zasmát se tomu všemu také. „Stejně pořád nechápu, jak to může brát tak s klidem. Dokonce je to prý jeho vina, protože mě neměl nikdy tak děsit. S tím rozhodně nesouhlasím, protože jeho legrácky mě nikdy nedostaly do nemocnice.“
Když se manžel vrátil domů, Helena se o něho začala pečlivě starat. „Takový servis prý nikdy neměl. Asi má pravdu, protože mu vyvářím a poskakuji kolem něho, jen aby měl vše, co potřebuje. Koneckonců si to zaslouží.“
Na konci příběhu Helena varuje: „Dejte si pozor, ne každý vtípek se vyplácí. Já rozhodně nechtěla nikomu ublížit, ale i tak to mohlo mého muže stát i život. Mohu být jen ráda, že to bere s humorem.“
Autor: Šárka Cvrkalová
