V současné době se nikdo z nás nesmí pohybovat na veřejnosti, aniž by svá ústa nezakryl rouškou nebo čímkoli jiným. Najdou se však mezi námi tací, kteří na jakákoli nařízení nedbají. Jedním z takových je i syn jedné z našich čtenářek, která se nám svěřila se svým trápením.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Eliška nám poslala e-mail, ve kterém se svěřila, že ji poslední dny velmi zlobí její pubertální syn. S jejím svolením příběh zveřejníme, abyste si i vy mohli přečíst, čím dospívající chlapec rozčiluje své rodiče.
Roušky nebyly k sehnání, tak jsem nám je ušila
„Když jsme se z televize dozvěděli, že jsme povinní nosit na veřejnosti roušky, manžel se ještě ten den vydal do města, aby nějaké sehnal,“ píše v samotném úvodu svého e-mailu Eliška. „Bohužel ale přišel s nepořízenou, roušky nebyly nikde k sehnání,“ vysvětluje. „Nenechala jsem se ale vykolejit, vyhrabala jsem ze skříně staré prostěradlo a roušky nám ušila na šicím stroji po mamince.“
S manželem nařízení dodržujeme, náš syn z toho má ale legraci
Eliška píše, že ona a její manžel začali bez problémů nosit roušky, když šli na nákup nebo když odcházeli do práce. Elišku nenapadlo, že jejich dospívající syn bude mít z celé situace legraci, místo toho, aby ji bral vážně.
„Ušila jsem roušky pro sebe, manžela a samozřejmě i našeho syna,“ píše nám Eliška. „Ten sice momentálně do školy nechodí, tu a tam ale jde třeba na nákup, pravidelně také venčí našeho psa,“ pokračuje. „S manželem jsme si mysleli, že pro něho bude nošení roušky samozřejmost, to jsme se ale spletli. Ten náš puberťák má z toho všeho, co se teď všude kolem děje, akorát tak legraci,“ stěžuje si Eliška.
Sousedé mě upozorňují, že náš syn venku roušku nenosí
„Před pár dny jsem se vracela domů z práce, když mě před domem odchytila sousedka,“ píše Eliška. „Skrze roušku jsem jí sice neviděla do obličeje, ale z tónu jejího hlasu jsem okamžitě poznala, že je rozzlobená,“ vysvětluje. „Začala mi nadávat, že ten náš synek chodí po venku bez roušky a všechny ohrožuje, byla jsem v šoku.“
Eliška se v danou chvíli sousedce omluvila a svého syna si doma okamžitě podala. Ten se jí ale jen vysmál do obličeje.
Nevíme si se synem rady, doma ho násilím držet nemůžeme
„Synovi můžeme říkat, co chceme, jen se nám směje,“ posteskne si v e-mailu Eliška. „Držet ho násilím doma taky nemůžeme, nevíme si s ním s manželem rady. Kázání ani napomínání nepomáhá, je to prostě dospívající klacek, který si myslí, že všechno ví nejlíp,“ píše. „Už aby bylo po všem!“
Autor: Nikol Kolomazníková
