Někdy člověku někdo nesedne, aniž by vlastně věděl proč. Přesně tak to měla Dagmar se svou sousedkou Janou. Před lety na sebe začaly házet špínu a hádat se, aniž by si vlastně kdy cokoli provedly.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Byla mi nesympatická. Neměla jsem důvod se s ní hádat, ale přesto mi vadilo cokoli, co udělala. Zkrátka jsem měla nutkání ji pomlouvat a využít všeho, co udělala, abych o ní někomu řekla něco špatného,“ přiznává Dagmar.
„U ní to tak ale fungovalo také. Aniž bych jí jakkoli ublížila, dozvídala jsem se od ostatních, že o mně roznáší pomluvy. Kdykoli jsme se potkaly, pohádaly jsme se. A tak jsme si jednou řekly dost.“
Rozhodly jsme se začít nanovo
Po deseti letech hádek se Jana s Dagmar rozhodly takzvaně zakopat válečnou sekeru. „Zkrátka jsme si jednoho dne řekly, že už nás ty hádky nebaví, že vlastně ani nevíme, kdo s tím začal,“ píše čtenářka.
„Bylo to divné. Pozvala jsem Janu na kafe, skvěle jsme si popovídaly, skoro jako nejlepší kamarádky. Smály jsme se tomu, co jsme proti sobě vlastně měly.“
Od toho dne se sousedky zdravily jako nejlepší kamarádky. Půjčovaly si nářadí i suroviny na pečení dortů, řešily spolu osobní problémy. Jenom Dagmařin manžel se nedokázal smířit s tím, jak se spolu ženy začaly bavit.
„Neustále mi připomínal, že jsem o Janě říkala strašlivé věci a že prý jednou přijdu na to, jak strašná ženská to je. Vůbec jsem to nechápala. Jako kdyby snad chtěl, abychom se zase nesnášely,“ říká Dagmar.
Nakonec ale čtenářka pochopila, co se jejímu muži nelíbí. A netrvalo to ani tak dlouho. Jana se jí totiž svěřila s tajemstvím, které jí doma rozházelo rodinu.
Měla s ním poměr
„V rámci jedné návštěvy se mi Jana svěřila, že když spolu máme začít nanovo, měla bych vědět všechno. Dohnalo ji svědomí a oznámila mi, že kdysi měla s mým mužem poměr.
Bylo to prý pouze jednou a v opilosti. Nijak to nehrálo roli v našich hádkách. On si zkrátka večer spletl po návratu z hospody dveře. Janin muž nebyl doma, a tak toho ten můj využil a začal si s ní.“
Samozřejmě že Dagmařin manžel nechtěl, aby se ženy usmířily. Bál se přesně toho, že by mohla Jana všechno prozradit.
„Nevím, jak teď mám reagovat. Janě se raději vyhýbám, nechci se s ní zase hádat, ale ranila mě. Asi měla raději mlčet.
Svému muži ale odpustit nedokážu. Nechápu, jak mi mohl něco tak příšerného udělat, a divím se, že nechodí kanály. Jenom si nejsem jistá, zda se s ním chci na stará kolena ještě rozvádět, nebo zda to nějak zvládneme,“ končí své vyprávění naše čtenářka.
Autor: Šárka Cvrkalová
