Když se s Radkem Blanka seznámila, bylo jim oběma něco málo přes dvacet. Dnes si myslela, že bude už jen s úsměvem vzpomínat na to, jak si spolu tehdy každou noc užívali milostných hrátek. Nenapadlo jí, že se bude historie i v padesáti opakovat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Na některé věci už máme podle mého svůj věk. Samozřejmě, že jsme se i po čtyřicítce s manželem občas pomilovali, bylo to ale spíše příležitostné,“ píše na úvod Blanka.
„Nikdy by mě ani nenapadlo, že v padesáti letech chytne ještě druhou mízu a bude se chtít milovat každý den. Přece jenom v našem věku to už není úplně běžné,“ dodává.
Začal s tím asi před třemi měsíci. Od té doby má šílené nápady
Blanka vzpomíná, že první noc byla jen příjemným rozptýlením po dlouhé době, kdy se mezi nimi nic nedělo. Když začal s tím samým druhý večer, divila se, ale byla podle svých slov nadšená.
„Nečekala jsem od něj tolik iniciativy. Když se rozhodl i třetí večer mě přemluvit k milování, začala jsem se zajímat, co se děje. Odpověděl, že má zkrátka pocit, že bychom mohli náš milostný život opět obnovit.“
Následující dny si Blanka po dlouhé době užívala téměř každý večer milování se svým mužem. Přiznává, že některé večery se snažila odolat, protože toho na ni bylo už moc, ale nakonec vždy podlehla.
„Můj muž brzy přišel s nápadem, že bychom si mohli na stará kolena náš milostný život obohatit. Začal vymýšlet různé erotické hračky a zážitky, naštěstí jsem mu všechno vymluvila,“ vypráví.
I když ale své hrátky pár neozvláštnil žádnou hračkou či praktikou, užívají si podle Blanky dodnes. Její muž zkrátka chytil druhou mízu a ona se tomu podle svých slov dvakrát nebrání.
Mám strach, co si o nás myslí sousedi
Blanka přiznává, že v panelovém domě, kde s mužem žijí, je všechno dost dobře slyšet. Sama prý někdy večer nemůže usnout, protože si sousedi pustí nahlas televizi.
„Obávám se, že když mě ruší jejich televize, tak to, co se děje u nás doma, oni musí slyšet také. Snažíme se sice být trochu potichu, ale ne vždy to jde,“ dodává.
Zatím si sice nikdo na rušení nočního klidu nestěžoval, Blanka si ani není jistá, zda by se až takový rýpal našel. I tak je ale jasné, že polovina paneláku ví, co se u nich doma odehrává.
„Mám trochu strach, aby si o nás za chvíli nezačali sousedé šuškat na chodbách. Nechci být cílem pomluv, a je pravda, že ti, co závidí, tak obvykle rýpají nejvíc. A nám je vskutku co závidět,“ dodává.
Čtenářka končí e-mail tím, že si není jistá, jak dlouho manželovi jeho energie vydrží, nebo jak dlouho mu ona dokáže podléhat. „Už bylo pár dní, kdy jsem si říkala, že je na čase dát si pauzu, ale obvykle to nakonec dopadlo úplně opačně,“ píše závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
