Po dlouhé době jsem se rozhodla, že je čas se vzpamatovat a nebát se jít na rande. Nečekala jsem, že mě můj nápadník pozve hned domů a už vůbec ne, že nabídku přijmu. To, co jsem pak viděla, už nechci zažít.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Stala se ze mě ta nedostupná
„Už to byly skoro dva roky, co jsem se rozešla se svojí velkou láskou. Hodně mě to zasáhlo a dlouho jsem se nemohla smířit s tím, že je konec,“ uvedla Aneta.
Její kamarádky se jí snažily všemožně pomoct. „Jenže mně to vůbec nepomáhalo. Seděla jsem celé dny doma a na nějaké jiné chlapy jsem neměla ani pomyšlení. Chtěla jsem jen jednoho a ten mě zranil a zradil.“
Myslela si, že už nedokáže navázat nový vztah a všechny pokusy mužů o seznámení striktně odmítala. Jenže čas léčí rány a přišla doba, kdy se Aneta chtěla posunout dál.
Chtěla jsem konečně zase začít žít
„Asi tak po těch dvou letech se ve mně něco zlomilo. Najednou mi začalo být lépe. Chtěla jsem zase chodit ven a bavit se. S kamarádkou jsem začala i běhat a to mi dost pomáhalo k tomu, abych měla zase pozitivní náhled na život,“ konstatuje s úsměvem.
Konečně zjistila, že její poslední vztah nemusel být jediný. Věděla, že jí chybí objetí a láskyplná náruč. „V té době jsem začala po kamarádkách pátrat, jestli nemají ve svém okolí nějaké nezadané muže. Jsem taky docela dost vybíravá, takže jsem nechtěla jít ven s každým.“
Podlamovala se mi z něj kolena
Když kamarádka ukazovala Anetě fotku jednoho nezadaného sympaťáka, už v té chvíli se začala červenat. „Michal už na fotce vypadal, že to má v hlavě srovnané, a hlavně to byl opravdu fešák. Takového chlapa by mi všechny holky záviděly,“ dodává.
Napsala mu, že na něj dostala číslo od kamarádky a on nezaváhal a hned druhý den spolu šli ven. „Byl to vysoký blonďák s modrýma očima o rok mladší než já. Ten jeho pohled a vyprávění o jeho cestovatelských zkušenostech mě fascinovaly.“
Michal neváhal a z legrace se Anety zeptal, jestli ji může pozvat domů a ukázat sbírku motýlů. „Rozesmálo mě to, protože to je klasická hláška, ale on to věděl a dělal si legraci. Nabídku jsem přijala a šli jsme k němu.“
Když otevřel dveře, chtěla jsem zmizet
„Jakmile odemknul, nestačila jsem se divit a hlavou mi problesklo, že místo sbírky motýlů mi asi chce ukázat sbírku mrtvých krys,“ konstatuje s povzdechem.
Anetina představa o domově jejího krasavce se rozplynula během jedné vteřiny. „Takový bordel, co měl doma, to jsem ještě snad neviděla.
Všude po zemi poházené prádlo, v kuchyni doslova kopec špinavého nádobí. Bála jsem se i sednout na gauč, protože na něm byly nějaké divné fleky. Raději ani nechci vědět od čeho,“ dodala s tím, že se raději porozhlédne ještě po někom jiném.
Autor: René Podhrázský
