Takovou bolest jsem ještě nikdy předtím nezažila. Od první chvíle jsem litovala, že jsem se k něčemu takovému vůbec nechala přemluvit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Trvalo to asi hodinu a bylo to doslova šílené! Neubránila jsem se slzám. Nevynechal citlivá místa na mém těle, kde mě to opravdu hodně bolelo. Na závěr mi řekl něco neskutečného!
Byl to hodně špatný nápad!
Nechala jsem se k tomu přemluvit svou kamarádkou Terezou. Sama už to zkusila několikrát a nikdy o tom nemluvila zle.
Říkala, že to trochu bolí, ale dá se to vydržet. Myslela jsem si, že snesu všechno. Ale to, co mi ten muž prováděl, bylo neskutečně bolestivé.
Stačila první minuta a já věděla, že sednout si k němu do křesla byl hodně špatný nápad. Litovala jsem svého rozhodnutí, ale už to nešlo vzít zpátky!
Nízký práh bolesti?
Až do chvíle, kdy mi to udělal poprvé, jsem si myslela, že mám vysoký práh bolesti. Jenže když do mě poprvé píchl, přesvědčila jsem se o opaku.
Vybrala jsem si špatné místo. Možná jedno z nejcitlivějších na těle. Trpěla jsem bolestí, když mi to prováděl a doufala, že už brzy bude konec.
Na konci mi řekl něco, čemu jsem pomalu nechtěla věřit
Celé to trvalo asi hodinu, během které jsem se několikrát modlila, aby už toho nechal. Doufala jsem, že to brzy skončí.
Najednou přestal. Tehdy jsem se poprvé odvážila otevřít oči, které jsem do té chvíle držela pevně sevřené. Nemohla jsem se na to ani podívat!
Když skončil, usmál se na mě. Musela jsem vypadat hrozně, vždyť jsem tam celou hodinu skučela a ronila slzy! On mi ale řekl něco, čemu se mi nechtělo ani věřit.
Horší už to nebude
Kamarádce Tereze jsem vynadala za to, že tetování rozhodně nebyl dobrý nápad. Co se ale stalo krátce poté, mi celý zážitek alespoň trochu zpříjemnilo.
I když to bolelo strašně moc a já se tam předvedla jako hysterka, ten pohledný tatér mě pozval na rande. Asi usoudil, že horší už to se mnou nebude, protože jsem mu právě ukázala, jak dokážu hysterčit.
Pozvání na rande jsem přijala. Už je to půl roku a s tatérem Patrikem pořád chodíme. Někdy se mě snaží přemluvit k dalšímu tetování, sám jich má hned několik a vždycky mi slibuje, že ke mně bude něžný. Ale já odmítám – jedna kérka a jeden hezký tatér mi bohatě stačí.
Autor: Nikol Kolomazníková
