Říká vám něco pojem známý jako spánková regrese? Možná ne a možná ano. Pokud jste totiž u vašeho dítěte zažili, že prakticky ze dne na den změnilo svůj spánkový režim, pak máte se spánkovou regresí co do činění
Na první dojem tohle slovní spojení zní možná až příliš složitě. Ve skutečnosti na něm vlastně vůbec nic není.
Pokud bychom vám totiž, velmi jednoduše řečeno, prozradili hned na začátku, že se jedná o stav, kdy dítě začne zlobit během usínání a spánku, pak byste jistě hned věděli, o čem je vlastně řeč.
Kdy se spánková regrese objevuje?
Obecně se spánková regrese objevuje okolo čtyř měsíců věku dítěte. Poté se zpravidla dostaví v okamžik, kdy je dítěti plus mínus osm měsíců.
Do třetice všeho dobrého se na tuto radost můžete těšit okolo osmnácti měsíců věku vaše dítka. To jsou tři, dá se říci, zlomové okamžiky, kdy vás dítě může potrápit změnou spánkového režimu.
U malých dětí jde o dočasný stav
Odborníci se shodují, že spánková regrese u malých dětí (tím máme na mysli čtyřměsíční až osmiměsíční kojence) představuje pouze dočasný stav, který potrvá určitou chvíli, a poté se zvyklosti vašeho drobečka opět vrátí do normálu.
U rok a půl starých dětí už to může být problém. V tomto věku totiž ke změně spánkového režimu dochází v závislosti na vývoji mozku a nervové soustavy dítěte. Dochází také k výrazným změnám fyzického vývoje.
Děti potřebují hodně spánku
Když jsou děti opravdu maličké, nikoho ani nenapadne, že by vlastně neměly většinu dne prospinkat. Jak ale děti rostou, mnoho rodičů často podléhá dojmu, že jejich živé a akční dítko vlastně spánek nepotřebuje. To ale není pravda.
V rozmezí od osmnácti do dvaceti čtyř měsíců děti potřebují ideálně třináct hodin spánku. Vezmeme-li v potaz, že deset až jedenáct hodin prospí v noci, jasně nám z toho vyplyne, že alespoň jednoho šlofíčka během dne zkrátka potřebují.
Rozhodně nelze podléhat dojmu, že když dítko opravdu hodně unavíte, večer odpadne doslova jako špalek
Jak si se spánkovou regresí poradit a nezešílet?
Jakmile dítko začne odmítat spánek, většina rodičů začne propadat panice. Ptají se sami sebe, jak dlouho tyto protesty potrvají a jestli se to vůbec někdy zlepší. Poradíme vám, jak spánkovou regresi překonat a nezbláznit se z toho.
Hlavní rada zní: trpělivost a něha. Nemá cenu na dítko křičet, vyvíjet násilí nebo zvyšovat hlas. Naopak se ho snažte uspat jemně, něžně a klidně. Mazlete se s ním, hlaďte ho a dopřejte mu objetí a váš dotek.
Další možností je zpívání, broukání nebo povídání, vypravování příběhů a čtení pohádek. Tón vašeho hlasu dítě dokáže uklidnit.
Stejně tak důležitá je ale jistá důslednost, ze které byste neměli polevovat. Je to sice náročné období a vy už toho máte dost, ale snažte se neustupovat a nedělat výjimky.
Autor: Nikol Kolomazníková
