Zatímco většina dětí vypadá o mnoho mladší, Zlata byla výjimkou. Ve svých šestnácti vypadala na dvacet, ale její chování odpovídalo rané pubertě. Zlata byla plná vzdoru a negace, nebylo se čemu divit, prošla si peklem.
Matka propadla alkoholu
Doma se za matku alkoholičku musela starat o své tři sourozence a hospodářství, čítající dvě kravičky, nepočítaně slepic a několik psů. Zlata dřela od rána do večera, ale těžkou práci nemohla zvládnout.
Do učiliště, kam nastoupila a vydržela tam jen pár dní, chodit nemohla. Musela vypravit nejmladší sestru do školky a starší bratry do školy. Později přestali kamkoli docházet i oni.
Neměli peníze na oblečení a děti se jim smály
Tak si nechala Zlata všechny sourozence doma. Matka buď spala, nebo na dlouhou dobu odcházela do hospody. Někdy se vrátila až druhý den. Které z dětí jí přišlo do cesty, to dostalo výprask.
Zdroj: 123RF.COM
Návštěva sociální pracovnice dopadla katastrofálně. Děti utekly a matka se nedala vzbudit. Jen Zlata se snažila vysvětlit, že má všechno pod kontrolou. „Budeš muset do Klokánku a tvoji sourozenci také!“ dozvěděla se, ale nesouhlasila. Hned, jak nevítaná úřední návštěva odešla, si sbalila nejnutnější věci a utekla.
Útěk z domova
Namířeno měla k příbuzným, o kterých jen matně tušila, v kterém městě bydlí… Zde, skoro sto kilometrů od domova, zadržela Zlatu hlídka policie a umístila ji do Klokánku. Zlatčini sourozenci už pobývali jinde. „Do nějakého pitomého učiliště chodit nebudu!“ trvala na svém Zlata a nechtěla se nechat přemluvit.
Trvalo několik týdnů, než si teta získala dívčinu důvěru. Společně se šly do budoucí Zlatčiny třídy podívat. Probíhalo zrovna praktické vyučování a v učebně to lákavě vonělo. Děvčata, připravující se na profesi cukrářky, zrovna pekla dortový korpus. Zlata byla nadšená.
Zdroj: 123RF.COM
„Teto, netušila jsem, že to ve škole může být tak hezké! A všichni na mě byli hodní, nikdo se mi nesmál,“ líčila nadšeně. Teta vzala Zlatku za ruku a odvedla ji k zrcadlu. „Zlatko, podívej se na sebe, jaká jsi krásná slečna! Proč by se ti měl někdo smát?“ zeptala se vlídně a Zlatka se poprvé po dlouhé době usmála. Na sebe, do toho zrcadla.
Z udřeného a zanedbaného děvčete plného zloby se stala usměvavá slečna.
Zlata byla příjemná a vlídná. Hezky ostříhaná a moderně oblečená. V učilišti se jí zalíbilo, a tak byla ráda, když mohla ve studiu pokračovat i poté, co musela odejít do dětského domova. Shledala se tam se svými sourozenci. Vzala je s sebou i na návštěvu do Klokánku, kam pravidelně chodila za „svojí“ tetou. „Víš, že v Klokánku jsem se měla nejlíp v životě?“ řekla tetě, když jí přinesla svůj první vlastnoručně upečený a nazdobený dort. Čokoládový!
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Za každý dar děkujeme a přejeme vám ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK.
Zdroj: Klokanek FOD
