Přečtěte si příběh chlapce, kterému jeho handicap nedovolil udělat první krůčky. I když Damiánkovi bylo už dva a půl roku, ještě za svůj život neudělal ani jeden krok. Lezl po kolínkách, nebo se různě šikovně posunoval po světě, jak mu to jen jeho handicap dovolil.
Vrozená vada
Chlapec trpěl vrozenou vadou nožiček, které měl od kotníčků vpáčené dovnitř. Co mu chybělo v nohách, to měl vrchovatě v hlavince. Je to moc chytrý klouček, upovídaný, bystrý a moc šikovný.
„Jeho rodiče mu nedokázali vytvořit dobré podmínky – ani bytové, ani jiné. Potřeboval nutně operaci a následnou rehabilitaci, potřeboval spoustu péče. Doktoři by ho operovali rádi, ale bylo jasné, že rodiče by pooperační péči nezvládli. A vlastně ani moc nechtěli,“ povzdechne si Klokánek.
Rodiče zřejmě nedokázali domyslet všechna pro a proti. Když byla maminka v porodnici s Damiánkovou sestrou Natálkou, byl svěřený do Klokánku.
Z Klokánku rovnou do nemocnice
„Začali jsme zjišťovat, kde je tzv. zakopaný pes a proč Damiánek nechodí. Domluvili jsme termín operací, domluvili jsme souhlas maminky a vyrazili jsme do nemocnice. Damiánek byl moc statečný. V pražské nemocnici byl za hvězdu. Sestřičky i doktory měl omotané kolem prstu, všichni se na něj chodili dívat, jak takové krásné a chytré dítě může skončit v Klokánku,“ vypráví Klokánek.
Tety se u něj střídaly v nemocnici v týdnech svého volna, aby tam nebyl ani jeden den sám. Pobyt byl dlouhý a bolestivý. Nicméně všechno zvládli. Rekonvalescence po návratu do Klokánku byla také náročná, ale Damiánek byl bojovník.
Mezitím, co Damiánek bojoval, byla do Klokánku přijata i jeho mladší sestřička Natálka, tenkrát ještě 8měsíční. „Byla zaostalá ve svém vývoji, nervózní a uplakané miminko. Oba sourozenci ale rozkvetli jak tulipány na jaře,“ raduje se Klokánek.
První krůčky
„Nejvíce nás dojalo, když dostal Damián od sponzora úplně nové kožené boty s pevnou patou a udělal v nich svůj první krok. Sponzor byl chlap jak hora, drsňák od pohledu a rádoby si držel odstup od emocí, ale když Damiána viděl chodit, tak plakal stejně jako my všechny tety,“ říká Klokánek.
Putování do dětského domova
Damiánek a Natálka přešli po čase do laskavé náruče malého dětského domova. „Jezdíme za nimi pravidelně na návštěvy a jsme šťastní, když vidíme, jak z nich rostou krásné a zdravé děti. Kéž by se jich ujali pěstouni, protože rodiče svoji roli plní jen trochu a je otázkou, zda si někdy dokáží svoje podmínky upravit tak, aby se děti mohly vrátit domů,“ doufá Klokánek.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jména byla pozměněna.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Za každý dar děkujeme a přejeme vám KRÁSNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK.