Malý Kubík žil ve strašných podmínkách. Když se dostal do Klokánku, byl sice za nové prostředí rád, ale na svého tatínka, který si ho bral na víkendy, nedal dopustit. Jenomže do příběhu zasáhla rána osudu a Kubík se po jeho smrti výrazně změnil.
Do Klokánku jsme ho přijali, aby nežil jen jako tramp
Kempování je pro děti obvykle zábava, rozhodně ale ne, když v takových podmínkách žijí celý svůj život.
Na podivnou rodinu zavolali orgán sociální péče sousedé. Pracovnice se na místě zděsila.
„Rodina s malým chlapcem žila v chatce bez ledničky a pračky. Oblečení bylo hozeno na jedné hromadě uprostřed místnosti, spali podle všeho všichni tři na starém gauči. V chatce nebylo ani nic k jídlu,“ vypráví Klokánek.
„Navíc se ukázalo, že rodiče hodně pijí, a malý Kubík se tak většinu času potlouká venku sám, kručí mu v bříšku, nemá kamarády ani žádnou zábavu. Proto byl převezen do Klokánku.“
Otec měl o chlapce zájem. Sám ale věděl, že se o něho nedokáže postarat
Když byl Kubík převezen do Klokánku, jeho matka náhle zmizela. Nikdo nevěděl, kde je, nikdy se neozvala, ani Kubíkův otec o ní neměl žádné informace.
Ten sám často Kubíka navštěvoval, v chatce uklidil, našel si práci na směny, po čase si chlapce bral na víkendy domů.
I když všechny návštěvy proběhly v pořádku, přiznal, že se občas stále rád napije a že by se o Kubíka nepostaral. Proto si ho do péče nevzal.
Měl si ho ale vyzvednout mezi vánočními svátky, na což se Kubík moc těšil. To už se ale nikdy nestalo.
Jeho otec zemřel. Kubík začal mít psychické problémy
„Nikdo netušil, co se děje, když podle domluvy Kubův otec nepřišel. Až po několika dnech jsme zjistili, že zemřel v nedaleké nemocnici. Když jsme to chlapci sdělili, dlouho plakal. Smrt otce ho úplně zlomila,“ říká Klokánek.
Kubík začal být agresivní, přestal si povídat a hrát s ostatními. Po návštěvách psycholožky se sice polepšil, ale ne dostatečně na to, aby našel rodinu.
Několikrát si ho vzala na zkoušku jeho starší sestra, která se mezitím objevila jako anděl z čistého nebe.
Jenomže Kubík se k jejím vlastním dětem choval agresivně, nedokázal se přenést přes to, že ztratil otce, a ani jeho sestra se tak po pár návštěvách v Klokánku už neukázala.
Chlapec nakonec skončil v dětském domově.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
Zdroj: Klokanek FOD
