Karolína je pětadvacetiletá dívka, která se snaží žít aktivní život. Miluje sport a věnuje se mu i přesto, že jí život do cesty postavil složitou překážku. Odmalička je totiž na invalidním vozíku.
„V sedmnácti letech jsem začala jezdit na kole. O šest let později jsem se začala věnovat cyklistice opravdu naplno. Na Mistrovství světa v cyklistice handicapovaných v Itálii jsem se dokonce kvalifikovala,“ vypráví Karolína.
Narodila jsem se s dětskou mozkovou obrnou. Se vším mi pomáhá můj manžel
Karolína se na vozíku pohybuje už od dětství. I když to pro ni nikdy nebylo snadné, se svým tělesným postižením se smířila a snaží se dělat maximum proto, aby mohla žít normální život.
„Když jsem byla malá, odstěhoval se od nás můj otec. Maminka mi zemřela před dvěma lety. Od té doby je tu pro mě především můj manžel Václav a jeho maminka, kteří mi se vším pomáhají,“ popisuje Karolína.
I přesto, že má ve svém okolí podporu, ráda by byla ještě více samostatná. Nikdy nechtěla být závislá na ostatních, snažila se dělat pro sebe maximum a nebrat své postižení jako velkou překážku.
Na elektrický vozík mi pojišťovna nepřispěje
Aby byl život Karolíny jednodušší, potřebovala by nový elektrický vozík. Jenomže pojišťovna na takový vozík nepřispívá.
Karolína si ale dobře uvědomuje, že s ním by se dokázala sama o sebe postarat téměř bez pomoci.
Na takový vozík je třeba vybrat zhruba 150 000 korun, proto se Karolína obrátila na portálu Znesnáze21 se žádostí o pomoc na ostatní.
Doufá, že se nakonec podaří cílovou částku získat, a ona tak bude o krůček blíž ke splnění svého snu.
Článek byl zpracován na základě příběhu, fotografie zachycují skutečné osoby.
Autor: Martina Nováková, PR koordinátorka Nadačního fondu pomoci Karla Janečka – znesnáze21, ve spolupráci s redakcí OnlyU