Do Klokánku se děti dostávají na základě žádosti sociálky, policie, nebo samotných rodičů. Občas se ale stane, že o pomoc požádají ony samy. A právě tak začal příběh sedmnáctiletého Daniela.
Ten si byl dobře vědom toho, že z Klokánku bude muset po určité době do dětského domova. Přesto se rozhodl, že je to pro něho lepší verze než zůstat s rodinou. To, co se dělo u něho doma, nemohl už dál snášet.
Chtěl studovat, nikdy k tomu nedostal příležitost
Daniel pocházel z rodiny, kde pořádnou práci nikdy nikdo nepoznal. Jeho matka celé dny ležela doma na gauči, bezdůvodně bila Danielovy mladší sourozence, o tom, že by si našla zaměstnání, nechtěla ani slyšet.
„Podle chlapcova vyprávění se žena spoléhala jen a jen na dávky. Občas, když bylo nejhůř, někde něco ukradla, aby si přilepšila. Jinak se ale vůbec nezajímala o své okolí,“ vysvětlují tety.
Chlapec chtěl po dokončení základní školy pokračovat na střední, ale matka mu zakázala dokonce i učiliště. „Odmítala za něho prý platit školné a drahé pomůcky do školy. Jenomže Daniel si včas uvědomil, že on v budoucnu nechce být takový, jako jeho máma,“ dodává Klokánek.
Našel si brigádu, objevil v sobě skrytý potenciál. Po prázdninách nastoupil na školu
V Klokánku se Danielovi dařilo. Byl bystrý, zodpovědný, šikovný. Našel si brigádu a začal vydělávat své první peníze, z čehož měl podle všeho obrovskou radost. Na prázdniny odjel na tábor.
Tady zjistil, že je poměrně dobrý ve sportech. Doma nikdy neměl příležitost k tomu, vyzkoušet si šplhání, plavání, nebo jízdu na kole. Navíc díky svému vyššímu věku pomáhal s mladšími dětmi a stal se v kolektivu velmi oblíbeným.
Po skončení prázdnin nastoupil Daniel na školu. Bohužel nějaký čas na to musel Klokánek opustit a přesídlit se do dětského domova. I tak byl ale šťastný. Věděl, že jeho rodina na tom v budoucnu nikdy nebude tak zle, jako ta, od které utekl.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých 15 zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí. Děti přijímáme v jakoukoliv denní hodinu. Bohužel nám chybí ochranné pomůcky, jakou jsou respirátory, jednorázové roušky, rukavice, štíty či kombinézy. Od Ministerstva práce a sociálních věcí se nám podpory nedostává, jelikož nejsme sociální služba. Vzhledem k tomu, že děti nemůžeme při příjmu testovat a nelze jim zakázat návštěvy, dostávají se naši zaměstnanci do ohrožení života bez nároku na odměny.
Toto psaní přichází z nemocnice, kde jsem hospitalizována s těžkým průběhem Covid-19. Nakazila jsem se právě při akutním nočním příjmu dětí.
Chci poděkovat všem, kteří chápete naši těžkou situaci a pomáháte nám pečovat o děti, které pomoc potřebují. Prosím, pokud máte možnost dodat nám ochranné pomůcky a dezinfekce, budeme za ně velmi rádi, stejně tak za jakoukoliv finanční pomoc v tomto složitém období. V neposlední řadě chci poděkovat našim tetám a strýcům, protože oni si poděkovat opravdu zaslouží.
S přáním pevného zdraví Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí.
Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
