Major Richard Ira Bong během své kariéry stíhacího pilota sestřelil skutečně působivý počet nepřátelských letadel – rovných 40. Stal se tak nejlepším americkým stíhacím pilotem během druhé světové války. Právem byl nazývaný „Eso es“. Bylo snad jen ironií osudu, že zemřel těsně před skončením války již mimo službu, při běžném testovacím letu.
Richard Bong byl jedním z nejúspěšnějších stíhacích pilotů, jaké kdy jeho velící důstojníci viděli, než zemřel při zkušebním letu v srpnu 1945. Smrt si ho našla ve stejný den, kdy byla svržena atomová bomba na Hirošimu. Zemřel v pouhých 25 letech.
Richard, často označovaný přezdívkou Dick, se narodil v roce 1920 a vyrostl jako obyčejný farmářský chlapec v malém venkovském městě ve Wisconsinu. Byl nejstarší z devíti dětí a v mnoha věcech odmala vynikal.
Od mládí zkušený střelec
Již jako malý pomáhal rodičům s chodem farmy. Velmi brzy se naučil orientovat ve farmářském vybavení a je dost pravděpodobné, že právě jeho znalosti o strojích získané na farmě mu později pomohly ve funkci letce. Zbožňoval rybaření, lov a turistiku, a obzvláště miloval střílení z pušky Winchester – stal se velmi zkušeným střelcem.
Inspirovalo ho poštovní letadlo
Létání ho začalo fascinovat v osmi letech, kdy žasl nad poštovním letadlem, které každý den létalo nad jejich domem. Tehdy prý věděl, že jednou chce být pilotem. Posedlost letadly a střelecké umění přišly Bongovi v pozdějších letech vhod.
Po střední škole se Dick Bong zapsal na univerzitu ke studiu pedagogiky. Během studia začal navštěvovat civilní letecký kurz a získal pilotní licenci. Počátkem roku 1941, než Amerika vstoupila do druhé světové války, se přihlásil do United States Army Air Forces jako kadet. Po úspěšném prokázání svých schopností vstoupil Bong v květnu 1941 formálně do služby.
Měsíc po útoku na Pearl Harbor, v lednu roku 1942, byl Bong zařazen do armádních leteckých rezerv jako nadporučík. Díky své zdatnosti v letecké bojové dělostřelbě sloužil jako instruktor v Arizoně.
Přirozený talent, jaký se rodí jednou za čas
Velící důstojník na něj vzpomínal jako na velmi bystrého a přirozeně talentovaného pilota. Poté, co Spojené státy oficiálně vstoupily do války, byl Bong přesunut na Hamilton Field poblíž San Francisca v Kalifornii. Zde začal trénovat na stíhačkách Lockheed P-38 Lightning – velmi rychlých, obrovských, tichých a smrtících dvoumotorových letounech.
Legenda i potížista
V tomto roce Bongovy odvážné akrobatické kousky a manévry na P-38 upoutaly pozornost širokého okolí. Dělal smyčky nad a pod mostem Golden Gate, létal nízko nad Market Street, aby zamával na pracující stenografy a sekretářky. Zašel i tak daleko, že letěl nad oaklandskými domácnostmi tak nízko, že motory jeho letounu sfoukávaly ženám čisté prádlo ze šňůr na zem.
Upoutal tak i pozornost generála George C. Kenneyho, který mu řekl, aby své dovednosti využil na válečném poli. Vybral proto Bonga, aby sloužil jako pilot v 5. letectvu pod jeho velením. Začátkem září 1942 byl Bong na cestě sloužit v Pacifiku.
V zámoří se Bong při mnoha příležitostech nebojácně zapojil do bojů s nepřátelskými letadly. V následujících měsících od vstupu do Pacifiku si Bong připsal vítězství nad několika japonskými letadly a pokračoval v budování silné pověsti mezi svými kolegy piloty a velícími důstojníky.
Rád riskoval
Odvážný pilot ze souboje nikdy neustupoval. Rád uplatňoval velmi riskantní metodu létání. Jeho taktikou bylo létat co nejblíže nepříteli. To bylo sice velmi nebezpečné, ale zároveň to zvyšovalo jeho šance trefit cíl.
Za sestřelení nepřítele získal několik ocenění
V listopadu 1943 mu byla udělena Stříbrná hvězda za výkony v misi u Nové Guineje. Jeho skupina sestřelila dvanáct nepřátelských letadel, z nichž dvě sestřelil on sám. Kříž za vynikající službu získal za sestřelení dalších pěti letadel nepřítele během dvou týdnů. Vysloužil si tím i oficiální označení Eso.
Zachránil kolegy před krokodýlem
Riskantní taktiku velkoryse uplatnil i během záchranné mise na Nové Guineji. Tehdy pomáhal s hledáním pohřešovaného pilota, který zmizel v džungli. Zatímco Bong kroužil ve vzduchu, jeho kolegové pluli přes jezero na malém člunu. V tom si Bong ze vzduchu všimnul krokodýla, který se držel těsně za člunem a chystal se zaútočit. Bong přiletěl tak blízko k hladině, jak jen mohl, a zvíře zastřelil. Posádku díky tomu zachránil.
Svůj stroj pojmenoval podle milované ženy
Na konci roku 1943 se Bong setkal se svou budoucí manželkou Marjorie Vattendahl. Seznámili se, když byl doma ve Wisconsinu na dovolené. Do Marge se okamžitě zamiloval a přísahal, že po splnění své vojenské služby se vrátí a vezme si ji. Když se na počátku roku 1944 vrátil do Pacifiku, na poctu své milované přítelkyně změnil jméno své P-38 na Marge a na předek stroje nalepil její zvětšenou fotografii.
Překonal rekord z první světové války
Do následujícího podzimu si Bong oficiálně připsal sestřelení 40 nepřátelských letadel ve více než 200 letových misích. Přepsal tak rekord pilota Eddieho Rickenbackera, který během 1. světové války sestřelil 26 nepřátelských letadel. Stal se nejlepším americkým stíhacím pilotem všech dob. V prosinci 1944 byl Richard Bong povýšen na majora a oceněn nejvyšším vojenským vyznamenáním Spojených států – Medailí cti.
V lednu 1945 bylo nově korunované americké „Eso es“ za velkých poct a zájmu médií posláno domů. Bong se konečně oženil s Marge a společný život mohl začít.
Pár se přestěhoval do Kalifornie a Bong začal novou kariéru jako testovací pilot pro Lockheed Corporation. Pomáhal s vývojem nových letadel a létal na proudových strojích, jako třeba stíhačce P-80A Shooting Star. Ta se mu však stala osudnou.
6. srpna 1945
Ráno 6. srpna 1945 začalo u Bonga jako každé jiné. Probudil se brzy, rozloučil se s Marge a těšil se na vyzkoušení nové P-80A. Když kolem půl třetí odpoledne se strojem vzlétnul, bylo ihned jasné, že se něco zvrtlo. Ozval se výbuch a letadlo pohltily plameny. Bong se pokusil katapultovat, ale plameny byly blízko. Byl mrtvý dřív, než dopadl na zem.
Zpráva o jeho smrti hned pod titulkou o bombardování Hirošimy
Následujícího rána vyšly noviny, které na titulních stranách oznamovaly bombardování Hirošimy, ke kterému došlo téhož dne. Hned pod tím noviny oznamovaly zprávu o předčasné smrti majora Richarda Iry Bonga. Jasně tak naznačovaly, jak byl americký stíhací pilot ve své zemi uctíván a jak velký byl jeho význam pro Spojené státy v druhé světové válce.
Byl to náhlý konec slavné kariéry. Místo aby zemřel tváří v tvář nepříteli, zahynul při nehodě při výcviku. Richardu Bongovi bylo jen 25 let. Za pouhých sedm let v armádě prožil více dobrodružství než většina lidí za celý život.
Zdroj: nationalww2museum.org, allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová
