Kitty Genovese byla na první pohled normální žena. Když byla v roce 1964 zavražděna, její jméno se stalo legendou. Ani tak ne proto, co se jí stalo, ale spíše kvůli svědkům, kteří událost viděli.
Ačkoli totiž bylo později potvrzeno, že celkem třicet osm lidí vidělo, co se přihodilo, někteří z nich by dokonce poznali vraha, nikdo se na policii neozval, nikdo nesvědčil. Proč? To je otázka pro psychology.
Ubodal ji na schodech jejího domu
Bylo 3. března 1964 a Kitty se jako každý den vracela z práce domů kolem půl třetí odpoledne.
Všimla si, že ji pronásleduje muž s nožem, proto se před ním dala na útěk. On ji ale dohnal a na vchodových schodech do domu, kde žila, ji několikrát bodl. Potom utekl.
Kitty se snažila dovolat pomoci, už tehdy podle všeho několik lidí sledovalo událost z oken bytů.
Jenže muž se po deseti minutách vrátil, ženu znásilnil, okradl a znovu mnoholikrát bodl. Když byla přivolána pomoc, bylo už pozdě. V sanitce cestou do nemocnice Kitty zemřela.
Hlavními podezřelými se stali Kittyina partnerka Marry Ann Zilienko, jejíž výslech se ale zvrtl v rozhovor o homosexuálním vztahu, a nevedl nakonec k žádnému cíli, a muž jménem Karl Ross, soused obou žen, který později Zilienko utěšoval.
Vraha objasnila až náhoda
O pár dní později byla na policii nahlášena krádež, za kterou byl nakonec dopaden Winston Moseley.
Ten v dodávce převážel kradené věci a policie, která si uvědomila, že popis jeho auta sedí také na auto z místa činu vraždy, se spojila s oddělením vražd.
Moseley nezapíral, ale na dotazy převážně mlčel a odmítal odpovídat. Nakonec ale přiznal, že ženu napadl.
Jeho syn vypověděl, že se tomu stalo proto, že na něho žena křičela rasistické nadávky. Viník nakonec zemřel ve vězení.
I po letech se ale v novinách objevovaly články, které spekulovaly o tom, proč z očitých svědků nikdo nevypovídal a nepomohl policii najít viníka.
Podle mnohých psychologů je to dáno tím, že lidé nechtějí být do případu zatahováni, nebo se bojí, že ve stresu neviděli věci jasně a nechtějí křivě vypovídat.
I tak nicméně nakonec bylo napočítáno třicet osm lidí, kteří mohli policii pomoci, ale neudělali to.
Kromě novinových článků vznikl o celé situaci také v roce 2015 dokumentární film s názvem The Witness.
Autor: Šárka Cvrkalová
