Zažila vrchol a pád moci císařské Číny. Stala se poslední císařovnou dynastie Čching. Pouhé tři roky po její smrti byla poslední vládnoucí dynastie sesazena a vznikla Čínská republika. Z řadové konkubíny se stala nejvlivnější čínskou ženou. Seznamte se s Dračí císařovnou Cch‘-si.
Původem obyčejná konkubína z císařského harému uměla dobře intrikovat a využít příležitosti. Díky tomu se jí podařilo dostat až na samý vrchol a stát se de facto vládkyní poslední čínské dynastie, dynastie Čching.
Dračí císařovna, jak se jí přezdívalo, se v čele vlády udržela téměř padesát let. Od roku 1861 až do své smrti v roce 1908. Po pádu této poslední čínské dynastie v roce 1911 byla ustanovena Čínská republika.
Dračí císařovna nebyla přezdívána podle své krutosti
Drak byl pro mnoho dynastií symbolem čínského císaře. Za vlády dynastie Čching se dokonce objevil na první čínské národní vlajce. Je to symbol, který představoval imperiální moc. Odtud i přezdívka pro Cch‘-si – Dračí císařovna.
Začátky v harému
Narodila se v roce 1835 do chudé rodiny. Sama se naučila číst a psát, ačkoli v té době bylo v Číně normální, že ženy byly negramotné. V šestnácti letech se na ni usmálo štěstí a byla vybrána k císaři do harému. Zde se stala konkubínou nejnižší třídy.
Brzy však vycítila příležitost k získání většího vlivu a peněz a spřátelila se s konkubínou z vyšší třídy, Niuhuru. Ta se brzy stala manželkou nového císaře a byla korunována císařovnou. Cch‘-si se podařilo navázat přátelství i s eunuchy, kteří měli v císařském paláci velký vliv.
Nové císařovně se nepodařilo přivést na svět budoucího dědice. Cch‘-si tak využila své kontakty a dostala se do čela kandidátek na císařovu společnici.
Brzy císaři porodila syna Tsao-ch’una. Když pak císař onemocněl, využila opět příležitosti a prosadila syna jako následníka trůnu.
Stala se dočasnou zástupkyní panovníka a prakticky se ujala vlády
Když císař v roce 1861 zemřel, Tsao-ch’unovi bylo teprve šest let a Cch‘-si se stala jeho regentkou. Z Niuhury, která byla stále císařovnou, si udělala loutku, která ji ve všem poslouchala.
Nic nebránilo tomu, aby se Cch‘-si de facto ujala vlády. V čínských provinciích ale v té době zuřila občanská válka a ztráty obyvatelstva byly vysoké.
Přes dvacet milionů Číňanů zemřelo v boji či na hladomor. Navzdory zuboženému obyvatelstvu Cch‘-si nechala zvýšit daně, aby mohla financovat svůj rozmařilý život v císařském paláci.
Do vládnutí se jí nikdo nevměšoval, syn nakonec vládl jako císař pouhé dva roky a v devatenácti letech zemřel. Dračí císařovna na trůn prosadila svého synovce, aby si opět zajistila, že jí do vládnutí nebude nikdo mluvit. Kuang-hsuovi byly pouhé tři roky. Císařovna si tak zajistila vládu na dlouhou dobu dopředu.
V tomto období její vlády však začalo docházet k mnoha válečným střetům a císařská pokladna byla již dost vydrancovaná. Čína prohrála mnoho bitev, a aby toho nebylo málo, přišly záplavy a po nich invaze kobylek. Ty zlikvidovaly celou úrodu a nastal obrovský hladomor.
Miliony obyvatel umíraly a na císařském dvoře pokračoval zhýralý způsob života. V roce 1881 zemřela císařovna Niuhuru, Cch‘-si ji pravděpodobně nechala otrávit, aby upevnila svoji neomezenou vládu.
Libovala si v týrání svých sluhů
Když synovec dospěl a mohl konečně usednout na trůn, prosadila si, že zůstane u císařského dvora alespoň ve funkci poradkyně. Zajistila si tak ještě na pár let moc. Jak stárla, stávala se čím dál krutější panovnicí. Libovala si například v bičování svých dvořanů.
Novému následovníkovi trůnu byly jen dva roky
Roku 1908 náhle zemřel její synovec, císař Kuang-hsu. Podle jedné z teorií se ho Cch‘-si na stará kolena pokusila zbavit. Dračí císařovna ještě stihla ustanovit nového císaře, avšak sama zemřela jen o den později.
Cch‘-si vládla takřka neomezeně a vedla velmi rozmařilý život. Politice moc nerozuměla, reformám se bránila a její rozhodnutí byla spíše nahodilá. Proto se v době její moci dostala Čína na mizinu.
Autor: Michaela Pauerová
