Veronika Khek Kubařová je v poslední době vidět především díky pohádce Tajemství staré bambitky 2. Ve filmu si zahrála královnu Julii a stala se jednou z předních osobností celého snímku. Královna ve snímku musí ovládnout svou pozici a nemá to podle herečky jako žena moc lehké. Podobné je to prý i v reálu.
„Je to královna, žena, která vládne a musí mít nějakým způsobem autoritu. Zároveň je v tom vládnutí ještě nejistá, protože je relativně mladá a osiřelá. V dnešní době musíte jako žena umět ovládnout minimálně tu svoji domácnost a svůj život. To je výzva všech žen,“ říká Kubařová.
Podle jejích slov jsou ženy dnes často na spoustu věcí samy. I to, že se probojovávají do vedoucích pozic, je aktuální. „Mám tedy pocit, že i v tomto směru to vysílá nějaký signál k ženám,“ doplňuje herečka. Dodává, že někdy by se jí doma nějaká ta pomoc hodila.
Královský život má své nevýhody
„Služebnictvo by bylo skvělé. Brala bych kočího a řidiče. Bože! To by bylo super,“ zasmála herečka se pro idnes.cz. Dodala, že v mnoha ohledech by se ale s královským životem ztotožnit nedokázala. Lidé tohoto původu totiž musí být neustále elegantní a nemohou si dovolit třeba výlet do přírody plné bláta.
„Mám ráda si někdy vzít plátěný kalhoty a tenisky, narazit na hlavu čepici a jít do lesa, dýchat vzduch, běhat bahnem a skákat do louží. To mají ti panovníci horší, že nesou to břímě slávy. Jsou pod drobnohledem a nemůžou si spoustu autenticity dovolit,“ vysvětluje Veronika.
Hraní v pohádce herečce celou řadu věcí dalo, mimo jiné si třeba po dlouhé době mohla sednout na koňský hřbet. Říká, že sice neseděla na koni poprvé, ale když u toho má člověk vypadat vznešeně a královsky, je to problém. „Výhoda byla, že jsem dostala koně, který byl se mnou zatím nejkompatibilnější,“ přiznala podle webu magazin.aktualne.cz.
Mám touhy, nikoli ambice
Na dotaz, zda má ve své herecké kariéře Veronika nějaké velké ambice, odpověděla vyhýbavě: „Ambice jsou takové zvláštní slovo. Touhy určitě mám, ale nijak na nich nelpím. Mám pocit, že se to dostává do takové dobré harmonie, a právě proto ke mně ty věci přicházejí.“
Dodala, že v celé řadě případů se jedná i o velkou dávku štěstí. Na druhou stranu si uvědomuje, že to není jenom o sezení doma a čekání na velké role. Takže na sobě podle svých slov hodně pracuje a dělá maximum pro to, aby se jí dařilo. Rozhodně se ale necítí na to, že by si přála stát se nejslavnější herečkou všech dob.
„V životě se mi dějí zlomové momenty, kdy se pro něco rozhodnu, aniž bych měla jasnou představu, kam mě to povede, a přesně takhle intuitivně jsem si vybrala herectví. Na základce jsem chodila na dramaťák, hodně mě to bavilo a pak jsem se jednou dověděla, že to, co dělají lidi, které vídám v televizi a v divadle, se dá vystudovat,“ vysvětlila svou cestu k herectví.
Zdroj: magazin.aktualne.cz, idnes.cz
Autor: Šárka Cvrkalová
