Václav Noid Bárta je nejenom úžasný zpěvák a skladatel, ale ví se o něm, že na sobě umí také pořádně zamakat! Díky cvičení a speciální dietě se zúčastnil už i soutěže v kulturistice. Zeptali jsme se ho, jak zvládá současnou karanténu, kterou tráví se svojí partnerkou Eliškou, dcerou Elsou a Terezkou, kterou má ve střídavé péči.
Vašku, jak zvládáte tuto koronavirovou situaci?
Přiznám se, že ji zvládám kupodivu dobře. Mám doma studio, kde mohu skládat hudbu a stříhat projekty, které jsem ještě nedodělal, takže se rozhodně nenudím. Navíc tu mám zahradu, což je ohromná výhoda, protože je ten pravý čas na ní pracovat. Dopředu jsem si udělal práci, kterou jsem měl připravenou až do léta.
Jak karanténa „zamávala“ s vaším cvičením?
Posilovna mi samozřejmě trochu chybí, ale nehroutím se. Doma mám TRX (závěsný posilovací systém) a obří činku, takže každý den cvičím podle jedné aplikace, kterou jsem si stáhnul. No a navíc ta velká zahrada, třeba příprava záhonů, to udělá taky svoje. (smích)
Jste tváří společnosti Nutrend, předpokládám tedy, že máte zásoby vitamínů a proteinu na hodně dlouho…
Ano, to je pravda. Od Nutrendu jsem zásoben skvěle. Beru pravidelně jejich vitamín C, multivitamíny a minerály. Pereme to do sebe celá rodina! Nově teď zkouším jejich protein bez cukru a dokonce i mlsám. Třeba oříšky v čokoládě a nové proteinové tyčinky. Jsem skvěle vybavený.
Střídáte se i v této složité době v péči o Terezku?
Ano, střídáme, myslím, že je to důležité. Jezdím vlastně jenom ze zahrady na zahradu a oba máme na sobě roušku. Zrovna teď, až doděláme rozhovor, pro ni pojedu.
Vaše bývalá žena Lucie Bílá šije roušky ostošest, také jste od ní nějaké získal?
Ne ne, myslím, že je dělá pro potřebné ve svém okolí.
Kde jste sháněl roušky vy?
Ušila mi ji moje milovaná žena Eliška a sousedé v Mukařově mi také nějaké dali. Žít právě tady je opravdu fajn, lidé jsou tu skvělí. Pomáháme si třeba s objednávkami jídla nebo právě s rouškami. Prostě si nemůžu místní lidi vynachválit.
Jak reagujete na to, že v současné době nemůžete vystupovat?
Ani mi to nějak výrazně nevadí, beru to jako pauzu, jak dar zastavení se, protože se přiznám, že jako interpret už jsem byl dost vyčerpaný. Začaly se mi zplošťovat emoce. Ty, které jsem měl třeba před pěti lety, se zarovnaly a začínala to být opravdu jen práce. Věřím, že až se vrátím, budu zpívat s plným nasazením a bude mě to opravdu zase bavit.
Kdy věříte, že se situace obrátí k dobrému?
Tím dřív, čím víc budeme dodržovat všechna hygienická opatření! Já osobně předpokládám, že začnu vystupovat tak na přelomu srpna a září.
Autor: Tereza Netolická