Herec Tomáš Hanák má za sebou ve svým 65 letech celou řadu životních událostí. Některé jsou méně pozitivní, než by si možná přál, na druhou stranu ale ničeho nelituje. Podle jeho slov totiž i to, co jiní považují za problém, mělo v jeho životě velmi významnou roli. A to včetně problémů s alkoholem.
Alkohol byl pro Tomáše Hanáka dlouho něčím, s čím nedokázal bojovat. Nakonec kvůli němu skončil i v léčebně. Před rokem se v rozhovoru pro iDNES svěřil, že právě nástup na protialkoholní oddělení pro něho byl pomyslným nožem na krku.
Na druhou stranu nemá Hanák problém o svém životě mluvit, a to právě i o těžkých chvílích, kterými si prošel. Jednak mu pomáhá se vypovídat, navíc chce svým příběhem také pomoci jiným, kteří třeba bojují s podobnými problémy. Kromě toho dobře ví, že člověk si musí někdy nabít, aby pochopil, že by měl začít žít jinak.
Ozvláštňující prvek života
„Alkoholismus je zatraceně a jedním dechem po čertech vážná věc. Ale mě baví o těchto věcech mluvit jako o opravdu ozvláštňujícím prvku života. Namočil jsem se do chlastu, nejsem sám. A v tom stavu, pokud je člověk romantik, tak cítí nemožnost naplnění svých cílů, tužeb, lásky, štěstí a samozřejmě že marnost umocní dalším lokem destilátu,“ svěřil se Hanák.
Přiznal dokonce, že myšlenky na sebevraždu měl nejednou. „A támhle je most a támhle dole jsou Nusle, ó, jak to láká. Takže ty úvahy byly zcela legitimní. Každý alkoholik je myslím zná. Každý pořádný zodpovědný alkoholik je zná. Nedošlo k tomu, ale byly,“ popsal.
Ačkoli nakonec se s alkoholismem Tomáš Hanák popral, nepatří k těm, kteří by se už nikdy nenapili. Podle deníku Super si dopřeje jednou za čas skleničku, stanovuje si ale cíle a milníky, kterých se drží. Nechce alkohol ze svého života úplně vypustit, jenom nad ním získat kontrolu.
V pokročilém věku
V jednom z rozhovorů v minulosti Hanák přiznal, že s alkoholem možná skončil i na základě svého věku. „Ono se k tomu schylovalo. V tomhle pokročilém věku člověka omrzí to, co jsem dělal poslední desítky let. I to natáčení se omrzí, to vysedávání v karavanu, hovory, vtipy, které člověk už slyšel desetkrát,“ objasnil.
Kvůli závislosti na alkoholu, ale i celkově kvůli změně životního stylu, se před časem Tomáš stáhl z veřejného života. Herectví odsunul na vedlejší kolej a rozhodl se věnovat provozu malá hospůdky v obci Nižbor. Přiznává, že ho navštěvují fanoušci i slavní kolegové.
„Mohl bych tohle zabalit a zkusit žít víc tak, jak jsem odmalička chtěl, protože mým celoživotním cílem byla potulka a fluktuace, to znamená nebýt příliš zodpovědný, měnit místa pobytu, odcházet ze zaměstnání…,“ svěřil se na závěr s tím, že cestování ho vždy lákalo a třeba na něj ještě dojde.
Autor: Šárka Cvrkalová
