Naďa Urbánková je sice vystudovaná zdravotní sestra, ale profese ji nelákala. Raději se rozhodla pro kariéru herečky a zpěvačky. V profesním životě byla vždy uznávaná. V soukromém životě si do života pustila člověka, který jí a dceři dělal ze života peklo. Na začátku příběhu byla láska a důvěra. Na konci příběhu jen dluhy a šrámy na duši. Nyní jsou to však již dva roky, co Naďa i její dcera mohou žít v klidu. O mrtvých jen dobře? Ne vždy to platí.
Naďa Urbánková byla vdaná třikrát, ale teprve třetí manželství jí ukázalo, jak těžký někdy osud může být.
O dluzích nikdy nechtěla mluvit
Byla to velká láska. Josefa Havlíka poznala začátkem 90. let, a dokonce se za svou láskou odstěhovala do Švýcarska. Po návratu zpět do České republiky si manželé otevřeli sanatorium U Svaté Anny v Protivíně. Naďa svému manželovi plně důvěřovala a podepsala se pod všechny úvěry. Manžel měl pro to jednoduché vysvětlení – neměl totiž české občanství.
Jenže sanatorium neprosperovalo a zůstaly velké dluhy, které šly za osobou podepsanou pod úvěry – Naďou Urbánkovou.
Nepovedené manželství stálo Naďu Urbánkovou doslova všechno. Po odchodu od manžela jí kromě dluhů a psychických traumat nezůstalo nic. Dodnes se k tomuto tématu nechce vyjadřovat.
Josef Havlík měl však na věc jiný názor a trval na něm až do své smrti. „Je to satan, který musí být nemilosrdně potrestán,“ říkal o Nadě. „Nechala mě vyhodit ochrankou z mého bytu, ten pak vyloupila. Připravila mě o deset let života a dva miliony!“
Dcera se vyznala ze svých pocitů na sociální síti
O lidech, kteří zemřeli, by se mělo mluvit jen v dobrém. To však neplatí u lidí, kteří do našich životů vnášeli jen smutek a trápení. Své o tom ví dcera Nadi Urbánkové, která si servítky nebrala. Když v roce 2019 Josef Havlík zemřel, napsala vyjádření z plných plic.
„Dnes zemřel člověk, který mě pět let systematicky psychicky týral, když jsem byla dítě. Jakmile mi padlo osmnáct, snažil se na mě marně převést svou zcela zadluženou firmu. Pár let nato mi domů kvůli jeho dluhům přišel exekutor a všechno mi vzal. Trvalo mi rok a půl, než jsem dostala zpět svůj nábytek a osobní věci. To vše kvůli člověku, který ani nebyl můj biologický otec a doma mi říkal ,ten parchant‘ a nebo ,ten bastard‘. Přiznám se, že nevím, co mám cítit v den, kdy zemřel tyran, kvůli němuž mám dodneška noční můry. Byl ,rodina‘ a dělal mi ze života peklo,“ napsala Nadina dcera Jana Fabiánová na sociální síti.
„Tohle píšu, protože sdílet bolest je nutné pro hojení. Vím, že zdaleka nejsem jediná, kdo vyrůstal v toxickém prostředí. Mluvit o tom je, myslím, důležité, abychom neopakovali stejné chyby. Byli k sobě laskavější a chránili ty, kteří se nemohou bránit,“ doplnila své vyznání.
To Naďa Urbánková takto sdílná nebyla. „Nechci se k tomu vyjadřovat. Jenom bych řekla, že mu přeju, aby mu byla země lehká. To je všechno,“ uvedla pro Sedmičku. Je pravdou, že některé kapitoly je lepší nechat uzavřené.
Autor: Soňa Jiroutová
