Miluši Šplechtové je 64 let. Udržuje se ale v dokonalé kondici a na její tváři byste sotva hledali vrásky. A to i přesto, že si v životě prošla mnoha nepříjemnými situacemi. Patřila k nim například i manželova nevěra.
Vzali se v roce 1984. Společně vychovali dvě dcery. Kristýna se vydala po stopách své maminky a v divadle se z nich staly kolegyně. Další dcera Barbora se herectví nevěnuje.
Šplechtová se svým manželem prožila řadu společných chvil a některé z nich byly příjemné více, zatímco jiné méně.
Někteří lidé se ptají, proč si Šplechtová nevzala manželovo jméno. „Ale já ho mám,“ odpověděla herečka Blesku. „V občance jsem Hrušínská. Na třídních schůzkách jsem byla Hrušínská. Jen v branži používám rodné příjmení Šplechtová. Přála jsem si, aby dál žilo. Mám ještě dva bratry, ale chtěla jsem to tak kvůli rodičům, kteří mi brzy zemřeli.“
V nemoci i ve zdraví
Jan Hrušínský si podle časopisu Moje sladké tajemství vždy přál vytvořit velké rodinné divadlo. To se mu jako řediteli Divadla Na Jezerce povedlo. Společně se ženou si plní sny a je jasné, že bez její pomoci by to nikdy nedokázal.
Když mu před časem vypovědělo zdraví, Miluše se o něj hodně bála. Chvíli to dokonce vypadalo, že zůstane na všechno sama. Ona ho ale podporovala a stála při něm.
Zdroj: Profimedia
I díky tomu se nakonec dokázal opět postavit na vlastní nohy. Od doktorů dostal doporučení nerozčilovat se a jeho žena ho utěšovala, že vše bude v pořádku.
Doma vytváří Šplechtová manželovi klidné zázemí, aby mohl relaxovat, a snaží se ho podporovat ve všem, co dělá. I když to někdy není snadné. Dokonce byla schopná odpustit i nevěru, což mnozí nechápou.
Nic ji nezlomí
Mnoho žen by v takové situaci vidělo jen jedno východisko. Šplechtová ale dokázala zachovat chladnou hlavu. V rozhovoru pro Ona Dnes z roku 2009 řekla, že právě společná minulost ji odradila od toho, aby vztah zatratila.
„Po takové době ti lidé k sobě nějakým způsobem patří. Nebo to byl omyl? Řekla jsem si, že počkám, že budu dělat, co si myslím, že je nejlepší. Nechtěla jsem řešit věci násilím. Rozvod je to poslední, co člověk může udělat. Je to definitivní. A já už jsem se rozváděla.“
Podle jejích slov není na světě ani první, ani poslední, komu se něco podobného stalo. Když se rozhlédne kolem sebe, vnímá, že mnoho lidí má milence či milenky. Neviděla tak důvod se s mužem rozcházet. Ten si pak uvědomil, jaké má štěstí, že je právě jeho ženou, a tak jdou společně životem dál.
Miluše si prý nedovede představit, že by kvůli jednomu klopýtnutí měla začínat nový vztah, i kdyby třeba s mladším mužem. S Janem je spokojená, miluje ho, a to, že udělal chybu, pro ni neznamená nic víc než fakt, že se nyní snaží ve vztahu všechno napravit.
Zdroj: Časopis Moje sladké tajemství, iDNES, Ona Dnes, Blesk
Autor: Šárka Cvrkalová
