Komentář: Neznalost neomlouvá? Aneb jak Šíp kopl do vosího hnízda

od Markéta Krejčí
3 minuty čtení
Sip Karel
Zdroj: Profimedia

Karel Šíp je známý bavič, moderátor, ale také spisovatel. Ve své nejnovější knize Krotitel splašených myšlenek se ale dostal na velmi tenký led, který se pod ním zcela bez varování prolomil. Za svou urážku transgender lidí to pořádně schytal. Ale bylo to opravdu nutné?

Šípova kniha je plná vzpomínek, historek „z natáčení“, ale také životních mouder a zamyšlení samotného autora. V jednom z fejetonů, které kniha obsahuje, se Šíp opřel do transgender komunity. Jak už to tak bývá, se zlou se potázal.

O celé kauze informoval deník Expres, který z inkriminovaného fejetonu sám citoval. „Chceš být kluk a tím hlavním, pohlavím, pohrdáš? Víš, co ti řeknu? Tím urážíš celé mužské pokolení. A my tě mezi sebou nechceme,“ napsal Šíp do své knihy.

Části lidí se jeho slova dotkla

Ve svém díle se totiž Šíp zamýšlel nad tím, že existují transgender muži, kteří berou hormony, ale nedokončí úplnou tranzici. To znamená, že zkrátka nemají penis, nýbrž jim zůstal pohlavní orgán, s nímž se narodili.

Šípova výroku, který by se dal zjednodušit na „nemáš penis, nejsi chlap“, se chytla transkomunita. Především pak Lenka Králová z organizace Trans*parent, která se proti moderátorově výroku ohradila na svém facebooku.

„Takže on napsal něco takhle strašně zlého do své knihy, kde není možné nic uvést do kontextu, kde není možné se bránit, a pak tedy v rozhovoru řekne, že vlastně plácal a že nevěděl, a že je tedy otevřený diskuzi,“ uvedla Králová na sociální síti.

Šíp se vymlouval na to, že je laik

Narážela na to, že Šíp v rozhovoru pro pořad Rozstřel uvedl, že o této problematice toho moc neví a do knížky to napsal ze svého laického pohledu. Což je ale možná trochu problém.

Každý spisovatel, byť už píše třeba fejeton či glosu, potvrdí, že před vlastní tvůrčí prací si udělá k tématu, které chce psát, určitou rešerši. Něco si o něm přečte, minimálně zadá heslo do Googlu a snaží se o něm získat alespoň nějaké informace.

Podle slov Karla Šípa to ale spíše vypadalo tak, že někde něco zaslechl, ve své hlavě si vytvořil konstrukt a nakonec si řekl, že by to tak v realitě mohlo fungovat.

Je rozdíl mezi fikcí a vlastní zkušeností

Což se u zábavné literatury může stát – autoři mohou schválně některá svá stanoviska dovádět ad absurdum. Problém ale nastává ve chvíli, kdy už čtenář není s to rozeznat, co jsou fakta a co je jen fikce.

Pokud do knihy napíšu úvahu o tom, že ženy mají speciální tajnou končetinu, kterou ovládají muže, tak se většina lidí maximálně zasměje. Nebudou to brát vážně a nikdo se zřejmě neurazí.

Pokud ovšem napíšu, že jsem sice laik, ale vidím, že ženy mají menší hlavu, a tak mi přijde logické, že mají menší mozek a jsou hloupější, tak už mě nejméně polovina čtenářů bude považovat za blba. A v tom je právě ten rozdíl. Spisovatelská nadsázka by zkrátka měla být jasně zřetelná.

Zřejmě by byl lepší nadhled

Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že se stále jedná o zábavnou literaturu, která nemá nikoho vzdělávat, a rozhodně nemá v úmyslu nikoho urazit.

Kdyby Karel Šíp napsal fejeton o malých ženských hlavách, tak ano, nejspíš si budu myslet, že je asi trochu blbec, ale rozhodně to nebudu brát natolik vážně, aby mě to urazilo. A rozhodně nebudu předpokládat, že když si dílo přečte žena s malou hlavou, nějak ji to poznamená. Bude mi to asi zkrátka úplně jedno.

A to stejné bych doporučovala lidem, které Šípovo vyjádření o transmužích pohoršilo. Chce to prostě jen nadhled. I zde totiž platí okřídlené „čím více se v lejně hrabete, tím více smrdí“.

Zdroj: Expres, Rostřel, Facebook, Refresher

Autor: Markéta Mladá


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články