Jiřímu Suchému je dnes už 90 let. Není se tedy čemu divit, že se potýká s nějakými těmi zdravotními problémy. Ačkoli je na svůj věk neskutečně energickým a tvořivým člověkem, léta si jednoduše daň vybírají. On ale místo odpočinku myslí na to, jak zvednout prestiž a úroveň divadla.
Divadlo Semafor Jiří Suchý v roce 1959 spoluzakládal, a je proto jasné, že je pro něho velmi důležité. V současné době otevírá dveře novým hercům i žánrům a divadlo pod taktovkou Suchého vyloženě vzkvétá. On sám přitom na odpočinek ani trochu nepomýšlí.
Společně s Jitkou Molavcovou podle informací Blesku pracuje na obnovení premiéry muzikálu Nižní Novgorod. Zapojit se do něho přitom snaží především mladé herce a – jak on sám říká – mladou krev, která by Semafor pozvedla opět na trochu vyšší úroveň.
Dva roky smůly
Novým muzikálem by chtěl konečně Suchý ukončit smůlu, která se na něho přes dva roky valí. Již třikrát totiž premiéru zhatily právě zdravotní problémy principála divadla. Jednalo se ve všech případech o vyčerpání, kvůli kterému musel skončit Suchý v nemocnici.
Ve svém věku by podle lékařů měl zvolnit, uvědomit si, že už není mladík a dbát pořádně na své zdraví. On to ale, zdá se, vidí jinak. Uvedení muzikálu je teď naplánováno na 25. února. Suchý i mnoho spolupracovníků z divadla doufá, že tentokrát vše vyjde.
Nedávno sice prošel herec chřipkou a kvůli slabému imunitnímu systému a vysokému věku pro něho byl průběh poměrně komplikovaný, teď se už ale podle všeho cítí skvěle. „Devadesát let, to není žádná sranda. Neslyším už dobře na jedno ucho, ale na to mám asistentku, aby mi přetlumočila, co je třeba,“ vtipkuje sám principál.
Zpátky na začátek
Suchý uvedl v rozhovoru pro média, že v Semaforu se teď vše vrací na začátek a on sám to považuje za takovou menší revoluci. „Máme v divadle takovou plíživou revoluci. Se-ma-for se vrací na svůj začátek a postupně se stane opět divadlem Sedmi Malých Forem, jak sliboval původní název a jak jsme to spolu s Jiřím Šlitrem zamýšleli.“
Na jeviště by se v blízké době měli dostat herci, ale i muzikanti, sóloví písničkáři, ale i větší kapely a jazzová uskupení. Kromě toho dojde podle slov Suchého i k promítání filmů a několika výstavám. Že by to jeho zdraví nezvládlo, se umělec nebojí.
„Kdybych neměl jednou či dvakrát do roka svůj oblíbený minikolaps, měl bych pocit, že se se mnou něco děje,“ směje se herec. Podle něho je nějaké to selhání jasná věc a musí se sním zvláště v jeho věku počítat. Doufá ale, že to tentokrát neovlivní chod Semaforu.
Zdroj: Blesk
Autor: Šárka Cvrkalová
