Jan Přeučil je považován za nejslušnějšího a nejgalantnějšího českého herce. V jeho 86 letech si ho většina lidí spojí s kloboukem, bez kterého nedá ani ránu, a také s úsměvem na tváři. Ve svém životě přitom zažil i situace, ve kterých mu jeho usměvavý výraz z obličeje zmizel.
O Štěpánce Haničincové se mluví jako o Přeučilově první velké lásce. Ve skutečnosti byl před ní ženatý ještě jednou. Vztah ale dlouhé roky tajil.
„Byl jsem tehdy v divadle v Budějovicích. Tenkrát potřebovali mladého herce, tak jsem tam nahrával a taky jsem chodil pracovat do rozhlasu, kde se mi líbila taková černovláska, se kterou jsem měl zkušební manželství,“ prozradil podle serveru Prima Ženy herec.
S touto ženou byl podle svých slov ženatý rok. Poté jejich vztah skončil a Přeučil byl nějaký čas sám, než potkal svou osudovou ženu Štěpánku Haničincovou. Jiskra mezi nimi přeskočila v roce 1968 během natáčení francouzských pohádek.
Přijal její výzvu
Jeho tehdy ještě partnerka byla dvakrát rozvedená. Jednou mu prý řekla, že by se velmi nerada vdávala potřetí, jeho by si ale klidně vzala. A on tuto výzvu s úsměvem přijal. Po nějakém čase Štěpánku požádal o ruku a ona řekla ano.
„Náměstí bylo plné lidí, hlavně jásajících dětí. Všichni nám chtěli popřát. Byla tam i řada kolegů, třeba Josef Vinklář nebo Vladimír Menšík, který nám přinesl štěňátko knírače,“ vzpomíná herec na velký den.
K mrtvé ženě ho dovedla fenka
„To bylo 27. října 1999. Ráno jsem se s ní rozloučil, a odjel na natáčení. V jedenáct jsem jí volal z Kavčích hor a ona mi říkala, že je všechno v pořádku. Když jsem v noci přišel domů, přiběhla ke mně fenka Piginka a ta mě k ní přivedla,“ říká Jan Přeučil ke dni, kdy našel svou ženu doma zesnulou.
Pro Aha! promluvil o tom, jak ji našel ležet na zemi u topení bez známek života. Ani přivolaní záchranáři nedokázali ženě pomoci. Podle herce byla smrt pro Štěpánku vysvobozením.
Herečka totiž velmi špatně snášela stárnutí. Měla psychické problémy a nedokázala se vyrovnat s tím, že na některé věci už zkrátka nemá.
Zdroj: Prima Ženy, Blesk, Aha!
Autor: Šárka Cvrkalová
