Hedy Lamarr byla úspěšnou herečkou, kterou mnozí považovali za nejkrásnější ženu na světě. S tím by se možná většina žen spokojila, ne však Hedy Lamarr. Ta se rozhodla světu ukázat, že je více než hezká „tvářička“.
Zvědavá a bystrá herečka využila svou často ignorovanou inteligenci k vynálezu nové technologie, která se stala základem dnešních komunikačních systémů WiFi, GPS a Bluetooth.
Inteligentní mysl se nezapře
Hedy Lamarr, narozená jako Hedwig Kiesler v roce 1914, strávila svá raná léta ve Vídni. Dcera úspěšného bankéře a koncertní pianistky prokazovala vysokou inteligenci už od dětství.
Otec jí často vyprávěl o vnitřním fungování strojů, jako je tiskařský lis, a nadšená holčička v pěti letech rozebrala svou hrací skříňku, aby viděla, jak funguje. Měla také talent na jazyky a do svých 10 let se naučila čtyři.
Film plný skandálních scén
Ale tím prvním, čeho si lidé na Hedy všímali, nebyla inteligence, nýbrž krása. V 16 letech zaujala filmového režiséra Maxe Reinhardta a rozhodla se studovat herectví.
Po několika méně výrazných filmech přišel zlom. Snímek z roku 1932, Extáze, vyvolal nadšení i odpor. Hedy Lamarr ztvárnila kontroverzní postavu Evy, nevěsty zklamané manželovým nedostatkem sexuálního apetitu. V několika scénách byla herečka nahá, a co více, předstírala v nich orgasmus.
Podle The New York Times tehdejší papež Pius XI. snímek nepřekvapivě odsoudil, ale Mussolini přesto vydal povolení na promítání Extáze na filmovém festivalu v Benátkách. Soudobé recenze označily film za „neslušný a morálně nebezpečný“ a Hedy se brzy stala známou jako „Dívka extáze“.
Objev, který položil základy WiFi
Po nešťastném manželství s Friedrichem Mandlem utekla do Londýna a následně se proslavila také v Hollywoodu, dokonce se stala předlohou pro Sněhurku od Walta Disneyho.
Nikdy však nezapomněla na radost z poznávání, a tak když se nad Evropou stahovala válečná mračna, začala Hedy přemýšlet, jak by mohla pomoci.
Přes den byla herečkou a po nocích vytvářela drobné vynálezy, včetně nového druhu semaforu a šumivé tablety na výrobu limonády.
A její největší vynález přišel v roce 1940. Společně s vynálezcem Georgem Antheilem přišla s nápadem „frekvenčního přeskakování“ neboli FHSS.
FHSS spočívalo ve změně frekvence mezi letadlem a naváděným torpédem, aby nepřítel nemohl rušit rádiové signály. Protože se signály neustále měnily, nebylo možné je předvídat. Na svůj objev dostali patent, ale americké námořnictvo se rozhodlo, že FHSS nevyužije.
Naštěstí však tvrdá práce nezůstala nevyužita. Nápad byl později použit při vývoji moderních technologií WiFi, Bluetooth a GPS.
Proklínala svou krásu
Mnoho podrobností o posledních letech Hedy zůstává záhadou. Žila na Floridě a na veřejnost se odvažovala jen zřídka. Ví se jen, že zemřela 19. ledna 2000 ve věku 85 let. Později se ukázalo, že příčinou smrti byla srdeční choroba.
Za ústupem z veřejného dění stál mediální tlak a životní zklamání. Umírala s přesvědčením, že se na ni bude vzpomínat kvůli jejímu vzhledu, a ne brilantní mysli.
„Krásná tvář,“ jak podle All That’s Interesting napsala, „mi po pět desetiletí přinášela smutek a bolest. Moje tvář je maska, kterou nemohu sundat: Musím s ní stále žít. Proklínám ji.“
Zdroj: All That’s Interesting, The New York Times, OnlyMen, Women’s History
Autor: Dominika Jandorová
