Aťku Janouškovou máme spojenou především s hlasem Včelky Máji. Kromě toho dabovala ale i další večerníčky – Broučky, Včelí medvídky či Příběhy Tipa a Tapa. Legendární umělkyně zemřela v roce 2019. Lidé na ni ale budou ještě dlouhé roky vzpomínat.
Už odmalička se věnovala Janoušková zpěvu. V roce 1942 působila v divadle, odkud ale byla vyhozena, protože bylo nepřípustné, aby dívka ze židovské rodiny veřejně vystupovala.
Její rodiče byli posláni do koncentračního tábora a Janoušková do konce války žila u své tety, píše Super.
Injekce testosteronu
Janoušková se už od mládí potýkala s problémy se svou výškou. Měřila jen 120 centimetrů, což ji odsoudilo především k hraní vedlejších rolí.
Snažila se s problémem bojovat, nějaký čas si dokonce nechávala píchat injekce testosteronu a růstového hormonu, uvádí Expres.
„Snažila jsem se léčit mužskými hormony, ta moje porucha je totiž způsobená jejich nedostatkem. Pak už jsem to ale nechtěla. Vyrůst za rok o dva tři centimetry, to mě nebavilo. Navíc mě museli hlídat, abych nevousatěla,“ popsala kdysi se smíchem.
Podle Blesku začala mít herečka problémy například s tím, že se jí zvětšila chodila, takže musela vyhodit lodičky vyráběné na míru.
Bála se, že se hormony projeví v jiných ohledech, než si přeje, proto nakonec s injekcemi přestala.
Prokletá Včelka Mája
Drobná žena hrála v divadlech a věnovala se dabingu mnoha postav. Ve skutečnosti prý dabovala daleko častěji zvířata než lidi. To jí nijak nevadilo.
Když v roce 2009 přebírala Cenu Františka Filipovského za celoživotní přínos domácímu dabingu, svěřila se ale s tím, že Včelku Máju v lásce příliš nemá.
Většina lidí si ji totiž právě s dabingem této kreslené postavičky spojila. A podle herečky to zastínilo všechno ostatní, co ve svém životě dokázala.
„V hlavách lidí je tak zasunutá, že pomíjejí všechno ostatní, co jsem kdy dělala. I to, na čem si zakládám,“ citoval její slova server Super.
Dnes na Janouškovou lidé vzpomínají s úctou a většina z nich dobře ví, že toho dokázala daleko víc než jen dabing jednoho večerníčku.
Autor: Šárka Cvrkalová
