Marek se narodil ve velkoměstě, kde také roky vyrůstal. Už během dospívání si ale uvědomil, že zrovna on není člověk vhodný do každodenního chaosu, který v tak velkém městě panuje. Když se odstěhoval od rodičů, ještě několik let zkoušel dát rušnému životu ve velkoměstě šanci. Nakonec ale zjistil, že to zkrátka nepůjde.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Marek nám do redakce zaslal e-mail. Svěřil se, jak velký životní krok se rozhodl udělat. Zmínil se také o tom, jaké dopady má jeho rozhodnutí na milostný život.
Velkoměsto na mě bylo moc hektické
„Narodil jsem se v Praze,“ začíná Marek. „Zde jsem také několik let žil společně s rodiči, poté také pár let sám. Jenže to nebylo nic pro mě,“ vysvětluje. „Život v tak velkém městě je na mě příliš hektický a rychlý. Nestíhal jsem jeho tempo a ani za ty roky jsem se mu zkrátka nedokázal přizpůsobit. Necítil jsem se tam dobře,“ vysvětluje.
Po letech jsem dospěl k vážnému kroku
Marek to sice ve městě zkoušel, ale nakonec si před sedmi lety našel domek na samotě u lesa. Opustil rodné velkoměsto a přestěhoval se do domečku, který je naprosto odstřižený od civilizace. Nachází se v krásné přírodě, ale všude okolo něho není nic jiného než les. Marek by měl být spokojený, je ale spokojený jen napůl.
„Udělal jsem velký životní krok, ke kterému jsem sice směřoval roky, ale bál jsem se ten první krok udělat,“ dozvídáme se z Markova e-mailu. „Když jsem našel bydlení na samotě u lesa, věděl jsem, že přesně tohle jsem ty roky hledal. Byl tady klid, nikde nikdo, jen já. Prostě paráda!“ píše. Vzápětí ale dodává, že přeci jen není úplně spokojený.
Nemohu si udržet partnerku. Problém ale není ve mně
„Už sedm let se snažím najít si stálou partnerku, ale nedaří se mi to,“ zoufá si Marek prostřednictvím svého e-mailu. „Měl jsem sice několik známostí, žádná žena se mnou ale nevydržela,“ vysvětluje. „Problém nebude ve mně. Problém je v místě, kde bydlím.“
Od Marka se dozvídáme, že do svého domku na samotě během posledních sedmi let přivedl několik žen. Žádná zde ale nezůstala. Zajímá nás, čím to je. Kde je problém?
Ženy se tady bojí
„Život na úplné samotě v obklopení lesa mi naprosto vyhovuje,“ svěřuje se. „Ženy se tady ale bojí, žádná se zde necítí dobře. A nedokážu jim vysvětlit, že jim zde nic nehrozí,“ píše Marek, který se cítí být zoufalý. Rád by totiž konečně poznal ženu, která by si život na samotě u lesa zamilovala tak moc, jak si ho zamiloval on.
Autor: Nikol Kolomazníková
