Dnes uplynulo již třicet dva let od smrti legendárního českého herce Vladimíra Menšíka. Rodák z Ivančic se do srdcí diváků zapsal nejen jako komik, ale také poutavý vypravěč. Jeho život však kromě radostných chvil provázel i boj s vlastními démony.
Menšík se narodil 9. října 1929 v Ivančicích u Brna do chudých poměrů. S rodiči žil v malém domě a měl k nim vřelý vztah. Okolí už jako malý kluk bavil napodobováním sousedů. Možná i to hrálo později roli při výběru povolání.
Měl být strojařem po tatínkovi
Tatínek si přál, aby se z něj stal po jeho vzoru strojař, a tak nastoupil na průmyslovku. Mladého Vladimíra to ale táhlo k dramatickému umění, a tak po absolvování střední školy usedl ještě do lavice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
K filmu se dostal velmi brzy. Přednost před divadlem mu dal z několika důvodů. Mezi nimi byly finanční i zdravotní důvody, jelikož trpěl astmatem. Později se zapsal jako herec mnoha rolí a diář měl nabitý. Kvůli tomu mu krachlo první manželství. Oženil se dvakrát a měl dohromady čtyři děti, které spolu dobře vycházely.
Trápilo ho těžké astma a závislosti
Menšík byl náruživý kuřák a jeho těžké astma se postupně stávalo ještě větší koulí u nohy. Píchal si kvůli němu na place injekce a v noci nespal. A tak se nad ránem věnoval kreativní činnosti. Měl rád malování i psaní do šuplíku. Jeho prostřednictvím se snažil vyrovnat se svým dlouholetým démonem alkoholem. Svůj problém si ale nakonec přiznal a šel se léčit.
Jeho filmografie vyniká více než sto padesáti snímky, jako jsou Jak utopit doktora Mráčka, Světáci, Pane, vy jste vdova! Nebo Což takhle dát si špenát. Ze seriálů jmenujme Arabelu, Chalupáře nebo Létajícího Čestmíra. Často a rád vystupoval i v zábavných pořadech a estrádách.
Zemřel náhle 29. května 1988 v brněnské nemocnici. Pochován je na pražských Olšanských hřbitovech.
Autor: Šárka Blahoňovská
