Na olympijských hrách v Riu v roce 2016 se Číně nepodařilo získat zlatou medaili v gymnastice. Zatímco by se mohlo zdát, že je to zkrátka jen neúspěch, Čína je toho názoru, že jde o potupu národa, se kterou je třeba něco udělat. I to je jeden z důvodů, proč v zemi už roky existují gymnastické školy pro děti, které se sotva naučily chodit.
Některé děti, které zde cvičí, jsou sotva tříleté nebo čtyřleté. Společenský život, čínský státní systém i jejich vlastní rodiny je totiž vedou k tomu, že v budoucnu by se právě ony mohly stát zlatými olympioniky.
Chlapci i dívky v nízkém věku dělají salta a kotrmelce, posilují, protahují se na žebřinách a předvádí cviky na kruzích. Samozřejmě, že tvrdý trénink tohoto typu má řadu kritiků, nicméně většina dětí podle úřadů cvičí dobrovolně a nejedná se o nic, co by jim nějak ubližovalo.
Školy tvrdí, že jde o zábavu
I když je na první pohled vidět, že pro některé děti je zátěž náročná, fotografie zachycují plačtivé obličeje a ne každý by potvrdil, že cvičí s radostí, má se podle všeho jednat o „dobrovolné“ trénování budoucích olympioniků.
„V minulosti jsme byli k dětem obzvláště tvrdí, v poslední době se ale snažíme, aby bylo cvičení pro všechny spíše zábavou,“ říká Liu Fen, zástupkyně ředitele jedné ze škol. Podle ní se mění společnost, a proto je třeba, aby se změnil i systém.
Jenže na gymnastické škole Li Xiaoshuang v Xiantao západně od Wu-chanu jsou děti pod bedlivým dohledem přísných trenérů a asi málokdo z nich by dobrovolně řekl, že jde o zábavu.
Podle některých odborníků mají děti ze svých trenérů dokonce strach a v rozhovorech raději tvrdí, že je cvičení naplňuje. Mnozí se také bojí toho, že by mohli zklamat své rodiče, což je v Číně všeobecně považováno za jednu z nejhorších situací.
Ačkoli řada světových psychologů s takovouto zátěží u dětí nesouhlasí, čínský systém má jasno v tom, co je a co není pro jeho občany vhodné. V budoucích letech se tak pravděpodobně nic moc nezmění.
Odpočinek jen na napití
U starších dětí a dorostenců mezi dvanáctým a patnáctým rokem už došlo podle mnohých psychologů k degeneraci. Naučili se zvládat tvrdý trénink, a dokonce i bez dozoru si sami zadávají úkoly, které jejich tělo vyčerpávají na maximum.
„Dívky běhající v parku nebo chlapci trénující gymnastiku po škole ve svém volném čase se zastaví jen v případě, že se chtějí napít nebo když kontrolují své výsledky,“ říká hrdě Liu Fen.
Ačkoli to zástupkyně ředitele myslí v pozitivním slova smyslu, v naší zemi je to něco nepředstavitelného. Mnozí odborníci na zdravý životní styl dodávají, že nadměrné cvičení je mnohdy horší než cvičení žádné.
Jenže v Číně je jiná mentalita a lidé vydrží mnohem více než u nás. Podle lékařů a fitness trenérů by při zátěži, kterou průměrný puberťák v Číně zažívá, evropské děti trpěly a nevydržely by ani polovinu celého cvičebního procesu.
Zda toto cvičení a tvrdý trénink přinese Číně v budoucnu více zlatých medailí za gymnastiku, je otázkou. Rodiče dětí mohou jen doufat, že ano a že své ratolesti nenechali vynakládat energii zbytečně.
Zdroj: Insider.com
Autor: Šárka Cvrkalová
