I v současné době je pro děti podle mnohých průzkumů nejhorším trestem na škole ponížení. Trest samotný, který si žák zaslouží, není tak strašný jako to, že se děje před celou třídou a ostatní se mu smějí. Dnes se ve většině případů jedná o slovní pokárání, někdy o poznámku do žákovské knížky. Dříve ale byly zvyky daleko horší.
Na mnoha školách za neukázněnost probíhaly dříve fyzické tresty. A nešlo jenom o rány rákoskou přes prsty, ale třeba také o klečení v koutě. Speciálním trestem, který ještě donedávna v některých školách platil, byly nicméně takzvané čepice hlouposti.
Ponížení
Čepice hlouposti byl vlastně velký bílý papírový kornout, který si musel nejhloupější student ze třídy nasadit na hlavu a potom s ním stát v koutě místnosti, popisuje Larry Cuban. Na čepici bylo obvykle napsáno písmeno D, v originále se totiž čepici říkalo dunce hat, nebo také dunce cap.
Především v první polovině 20. století byly tyto čepice velmi oblíbené na školách v mnoha zemích Evropy, nejrozšířenější byly v Anglii a Skotsku. Dostaly se ale také do Ameriky. Pro studenty mělo být ponížení motivací k tomu, aby se učili lépe, píše Brookings.
Research Gate nicméně doplňuje, že výsledky byly minimální, žáci se nesnažili o nic více, byly naopak demotivovaní. V druhé polovině 20. století tak pomalu začaly tyto čepice hlouposti ze škol mizet. V Británii se ale objevovaly ještě donedávna a zákonem byly zrušeny až v roce 2010.
Děti je třeba motivovat
Mnoho psychologů tehdejší doby si myslelo, že děti budou touto cestou vzdělanější, ve skutečnosti ale vedlo vše k opaku. V dnešní době se odborníci shodují na tom, že ponižovat tímto způsobem ve škole žáky před ostatními je nemorální.
Trest by si měl podle všeho žák vyslechnout tak, aby co nejméně ovlivnil jeho vztahy s přáteli. Pokud mu tak učitel napíše poznámku, podle mnoha odborníků by to měl dělat v soukromí tak, aby byla pouze pro rodiče. To se ale často neděje a děti se i tak cítí někdy ve škole poníženě.
Zdroj: Research Gate, Brookings, Larry Cuban, Medium, All That’s Interesting, Now I Know
Autor: Šárka Cvrkalová
