Od dob socialismu se toho hodně změnilo. Dnešní děti si nedovedou některé tehdejší školní postupy vůbec představit. Vzpomenete si ještě, jakým způsobem se kdysi vyučovala tělesná výchova? A jak se celkově během socialismu cvičilo na větších akcích a událostech?
Co se týče školy, od socialismu se toho změnilo opravdu hodně. Řada předmětů se dnes už nevyučuje, jiné se vyučují velmi odlišně. A také chování žáků a učitelů je odlišné. Co se týče tělesné výchovy, i ta se proměnila opravdu výrazně.
Tělocvik za socialismu
Toníky, červené šortky a bílé tílko. To byl základ pro každého cvičícího chlapce. Co se týče dívek, byly to takzvané jarmilky, šortky modré barvy a teplákový úplet. Jednotný úbor měl stejně jako cvičení samotné vést děti ke kolektivismu.
Ačkoli na hodiny tělocviku se obvykle dívky a chlapci dělili, náplň jejich hodin byla téměř totožná. Na sportovní výkony se tehdy kladly velké nároky. Pokud tak někdo nepřeskočil přes kozu nebo nepředvedl perfektní soustavu na kladině, měl s kantory problémy.
Už tehdy se nicméně v pěkném počasí chodilo cvičit ven a kromě klasické gymnastiky a atletiky se také hrály míčové hry, které měly opět především utužovat kolektiv. A bylo přísně zakázáno si na cokoli stěžovat, za takové „nesportovní chování“ hrozily žákům postihy.
Legendární spartakiády
Spartakiády byly během socialismu důkazem toho, že na zdravém pohybu si lidé opravdu zakládají. Alespoň se to tak tedy jevit mělo. Ve skutečnosti šlo opět především o to sjednotit společnost při sportovních akcích, píše iDNES.
Všichni aktéři, ať už děti, či dospělí, měli během nich speciální úbory, cvičili, jak nejlépe dovedli, a tvářili se hrdě. Mnohdy proto, že to pro ně byla čest. Mnohdy ale jednoduše proto, že se to od nich očekávalo.
Autority se snažily vést společnost ke sportu a ke kolektivismu. V mnoha případech to fungovalo. Někdy to ale naopak člověka spíše odrazovalo od toho, aby si ke sportu vypěstoval zdravý vztah. Rozhodně se tehdy na výkony dbalo více než dnes.
Ačkoli i v současné době je tělocvik na základní škole a často i na střední velmi důležitý, a stejně tak se pořádá mnoho sportovních akcích, účast je více dobrovolná. A především na malé děti se nekladou na školách až takové nároky.
Zdroj: Maminka, iDNES, Pro ženy
Autor: Šárka Cvrkalová
