Marie Bíbová se stala obětí toho, čemu se říká boží mlýny. Ve svých 38 letech byla totiž zavražděna. O mnoho let dříve přitom ona sama vraždila, a ačkoli byla tehdy ještě mladou dívkou, trest ji nakonec neminul.
V roce 1916 objevila skupina lidí na procházce v lese v Plzni dívčí tělo. Nález okamžitě nahlásili policii a ta se začala zabývat vyšetřováním vraždy. Bylo totiž jasné, že dívka si za smrt nemohla sama.
Zavražděna kamarádkou
Zesnulá dívka u sebe měla doklady, bylo tedy hned jasné, že jde o Barboru Pávovou. Zemřela na krvácení z bodných ran, na místě činu se našel dokonce i kapesní nožík, který byl identifikován jako vražedná zbraň.
Rodiče později prozradili policii, že byla jejich dcera naposledy viděna s Marií Bíbovou, stejně starou kamarádkou. Ta nepopřela svou přítomnost v lese, uvedla nicméně, že se je pokusil znásilnit cizí muž a ona sama utekla. Proč celou věc nenahlásila, však vysvětlit nedokázala.
Její příběh se zdál policii podivný, přesto trvalo tři měsíce, než se jim podařilo zjistit pravdu. Marie ani Barbora neměly moc peněz, nicméně zavražděná si ten den koupila nové boty. Její kamarádce se zalíbily, proto Barboru zavraždila a boty ukradla. To ji také později z vraždy usvědčilo.
Sama byla zavražděna
Bíbová byla mladistvá. Dostala proto u soudu tehdy čtyři roky nepodmíněně. Po odpykání tohoto trestu žila pravděpodobně normálním životem a snažila se na svou temnou minulost zapomenout. Nakonec ji ale dohnala karma.
29. května 1939 bylo v jednom z lesů na našem území nalezeno zakrvácené tělo dospělé ženy. Vyšetřování později určilo, že se jedná právě o Marii Bíbovou. Vylučovací metodou došli kriminalisté k jistému Vojtěchu Huclovi, který se tehdy s ženou stýkal.
Ten byl nicméně ženatý a milenka mu přerostla přes hlavu. Rozhodl se jí proto zbavit. Po obvinění z vraždy měl dostat několik let vězení, nakonec ale porota konstatovala, že je psychicky nemocný. Dostal tak pouze tři týdny vězení za nepovolené držení zbraně.
Zdroj: iDNES, O Plzni, Plzeňoviny, Český rozhlas Plzeň
Autor: Šárka Cvrkalová
