Sehnat v dnešní době byt mnohdy není snadné. Mnoho lidí, kteří si na to stěžují, nicméně možná zapomíná, jaké to bylo za socialismu. Tehdy totiž byla situace daleko horší. Byty navíc vypadaly jako přes kopírák. Jak se v minulém století vlastně v takových podmínkách žilo?
Trend panelákového bydlení se rozmohl v Československu v roce 1958. Byty za socialismu často nesplňovaly podmínky pro spokojený život. Byly ale podle norem, což bylo tehdy daleko důležitější, píše Svět Ženy.
Jako přes kopírák
Byty se tehdy dělaly tak, aby se co nejvíce šetřilo místem. Jejich obvyklá velikost byla kolem 50 m², a to i v případě bytů o velikosti 3+1. Navíc byly vesměs všechny stejné. Při výběru tak člověk neměl prakticky příliš možností.
Problém bylo i to, že se na takové bydlení mnohdy čekalo velmi dlouhou dobu, protože jakmile byly některé byty připraveny, ihned byly zabrány novými nájemníky, uvádí Poznat Svět.
I dispoziční řešení bytů bylo podivné. Pračka se často nacházela v kuchyni, jídelní stůl na chodbě. Kultivovaně se najíst, vyprat si prádlo nebo ho třeba dát usušit byl mnohdy problém. Lidé se do bytů nemohli vejít se svým stávajícím nábytkem a pozvat návštěvu bylo prakticky nemožné.
Celkově nekvalitní
Kromě těchto problémů je také třeba myslet na fakt, že byty byly často kvůli uspěchanému charakteru projektů postaveny nekvalitně. Nejen nábytek v nich, ale i samotné stěny a podlahy byly z nekvalitního materiálu.
Lidé se potýkali s křivými podlahami, často jim do bytů ve vrchních patrech zatékalo, okna netěsnila, velké problémy měli obyvatelé také s plísněmi. U některých bytů se odhadovala životnost na 40 let, rekonstrukci ale potřebovaly daleko dříve.
Špatné bývalo také uspořádání samotných domů na sídlištích. Někdy bylo dokonce nutné ihned po výstavbě rekonstruovat základní inženýrské sítě, jako je vytápění a zásobování vodou. Pokud tak někdy budete řešit problémy s bydlením, vzpomeňte si, že za socialismu v tomto ohledu bývalo daleko hůř.
Zdroj: Deník, Lifee, Svět Ženy, Poznat Svět
Autor: Šárka Cvrkalová
