Velikonoční neděli se jinak říká také Boží hod velikonoční. Tento den se rozeznívají zvony, které se po Kristově smrti měly podle pověstí vrátit z Říma. Jelikož ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, probíhají v tento den podle křesťanských tradic logicky ty největší oslavy.
V dnešní době se těšíme především na pondělí. Děti se nemohou dočkat sladkostí a toho, až budou chodit s pomlázkou, maminky se radují z radosti svých ratolestí. Je to ale právě Boží hod velikonoční, který je křesťansky tím nejvýznamnějším dnem, píší Novinky.
Radost nad novým životem
Celá neděle by měla probíhat ve znamení oslav. Lidé se radují z Ježíšova vzkříšení, dávají to hlasitě najevo. Do kostela se v ten den mělo chodit v něčem novém, což symbolizovalo radost nad novým životem, vysvětluje web Velikonoce a víra.
Po ranní bohoslužbě se pak dříve nechávalo v kostelech posvětit jídlo, které se následně konzumovalo k obědu i večeři. Tento zvyk se u nás už dnes příliš nedodržuje, například v sousedním Polsku se k němu ale stále více a více lidí vrací.
Posvěceným jídlem by se vždy měla podarovat i zvířata. Dobytek pak měl dávat více mléka, slepice vajíček, psi lépe hlídat. Zároveň se tím také projevovala náklonnost k dalším živým tvorům.
Tradiční nedělní jídla
Někteří lidé na Boží hod velikonoční pečou mazanec. Ve skutečnosti by měl ale být hotový už ze soboty a v tento den byste si na něm měli ke snídani už pochutnávat, píše Blesk Pro Ženy.
Typickým jídlem je velikonoční nádivka, která je plná bylinek. Kromě toho, že zasytí, je také zdravá a dodá vašemu tělu sílu. Celkově by se na velikonoční neděli mělo hodovat ve velkém, nebojte se tak dát si ta jídla, která máte nejraději.
Na velikonočním stole v mnoha zemích nesmí chybět jehněčí maso. A ačkoli u nás se tento zvyk nahradil moučníkem ve tvaru beránku, je pravda, že v některých rodinách se stále pečené skopové dělá.
Zdroj: Novinky, Blesk Pro Ženy, Prima Living, Velikonoce a víra
Autor: Šárka Cvrkalová
