Zelený čtvrtek je důkazem toho, že se blíží prodloužený víkend. Po něm totiž následuje Velký pátek, kdy má většina lidí volno, víkend a následně samotné Velikonoční pondělí. Proč se ale čtvrtku říká zelený? A jaké tradice se s ním pojí?
Dříve byl Zelený čtvrtek především dnem, který se nesl ve znamení modliteb. Pro křesťany je tedy v rámci velikonočních svátků velmi důležitý. Pojí se k němu ale také celá řada lidových tradic.
Zelené roucho, zelená strava
Název Zelený čtvrtek je odvozen od mešního roucha, které se dříve používalo v kostelích, vysvětluje Blesk. Dá se ale spojovat také s lidovou tradicí, že by se v tento den měla konzumovat především zelená strava.
To znamená, že by na vašem jídelníčku měla převládat zelenina. Špenát, salát, okurka nebo kopřivy by pak měli zajistit dostatek zdraví po celý rok, doplňuje web Velikonoce.
Název ale mohl vzniknout i přesmyčkou německého slova greindonnerstag, které původně znamená naříkat nebo plakat. Vzešlo z něj slovo gründonnerstag, které v překladu znamená právě Zelený čtvrtek.
Zacinkejte penězi
Po mši na Zelený čtvrtek umlknou všechny zvony. Tradice říká, že v tu chvíli odlétají do Říma a že se mají znovu rozeznít až na Bílou sobotu. Jejich zvonění se nahrazuje cinkáním různými kovovými předměty nebo řehtačkami.
Ve chvíli, kdy zvony cinkají naposledy, by měl zároveň člověk také zacinkat penězi. Následně se ho bude finanční štěstí držet po celý rok. Pokud se navíc zvládnete v daný den s nikým nepohádat, budete mít v dalších měsících štěstí a povede se vám v lásce.
Zdroj: Kudy z nudy, Český rozhlas Radiožurnál, Blesk, Velikonoce
Autor: Šárka Cvrkalová
