Hanička Bradyová zemřela ve 13 letech v koncentračním táboře. Její kufřík dnes vzdělává davy po celém světě i díky jejímu bratrovi

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
Jiri Brady
Zdroj: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Kufřík Hany Bradyové je jedním ze symbolů holokaustu, které připomínají, že oběťmi se v koncentračních táborech velmi často stávaly i děti. Kufřík bývá srovnáván s deníkem Anny Frankové. Hana byla dívka, která ve svých teprve 13 letech zahynula v Osvětimi. Její zavazadlo i dnes hrůzy tehdejší doby připomíná.

V roce 1999 se v muzeu holokaustu v Tokiu objevilo zavazadlo, po jehož historii začala pátrat ředitelka institutu Fumiko Išiokaová. Té se později podařilo spojit s Jiřím Bradym, bratrem zesnulé Hany. Postupně se pak začal odkrývat příběh, který dnes vypovídá o hrůzách, kterými v koncentračních táborech lidé prošli.

„I v Japonsku, které je tolik vzdálené evropským událostem druhé světové války, jsme chtěli děti seznámit s holokaustem, aby lépe pochopily, kam až mohou vést předsudky a rasová nesnášenlivost,“ citoval v roce 2016 Išiokaovou server iRozhlas.

1 500 000 dětských obětí

Nacistické běsnění v minulosti připravilo o život přes šest milionů Židů. Z toho bylo více než milion a půl dětí, uvádí iDNES. V dubnu roku 1942 dostali příkaz k deportaci do koncentračního tábora i Hana a Jiří Bradyovi.

O dva roky později byla Hana poslána do plynové komory. Zůstal po ní pouze kufřík, který je dnes vyobrazený i na plastice umístěné na fasádě domu číslo 13 v centru Nového Města na Moravě.

Válku přežil pouze Jiří

Kromě sestry přišel Jiří během války také o své rodiče, píše Forum24. Jiří měl v roce 2016 dokonce získat vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, k tomu nakonec ale nedošlo.

„Já jsem dostal už tolik vyznamenání, že jestli ho dostanu tady, nebo ne, to je prosím úplně jedno. Dostal jsem vyznamenání od německého prezidenta a ontarijské vlády, královny Alžběty a tak dále, bylo by ale příjemné, kdybych ho dostal také ve své mateřské zemi,“ uvedl tehdy Jiří pro Český rozhlas Dvojka.

Příběh kufříku jeho sestry zná dnes celý svět. Synovec zesnulé dívky Daniel Herman uvedl, že Hanička chtěla být vždy učitelkou. A ačkoli osud jí to nedopřál, svým způsobem její příběh dnes vzdělává davy lidí po celém světě.

Zdroj: iDNES, Forum24, Blesk, Český rozhlas Dvojka, iRozhlas

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články