Viktor Kalivoda, známý jako Lesní vrah, patří mezi nejznámější sériové vrahy. Své depresivní myšlenky převedl na vražedné poté, co se inspiroval příběhem Olgy Hepnarové. Zabil tři lidi, ale původně jich měl v plánu masově zabít mnohem více.
Jeho IQ se odhaduje okolo 130, vystudoval gymnázium a následně se pokusil o studium na vysoké škole. Zkusil tři obory na dvou vysokých školách, ale nedokončil ani jeden.
Nadaný žák bez emocí
Dle jeho spolužáků byl ze třídy nejnadanější a samotář. Nikdy ho prý ale neviděli se usmát. Nakonec se Kalivoda rozhodl pro studium policejní akademie a následně necelý rok pracoval jako policista v pražských Řepích.
Jakmile mu ale skončil služební poměr, odešel pracovat jako řidič tramvaje. Dlouho zde také nevydržel, protože mu práce dle jeho slov neseděla.
V roce 2004 vyhrál v soutěži Chcete být milionářem? 320 000 Kč, což ho řadilo mezi velmi úspěšné účastníky této soutěže. Již tehdy si ale mohli diváci všimnout, že z výhry neměl žádnou radost.
V soutěži mluvil o tom, že by chtěl cestovat a navštívit například Cejlon, ale jeho deprese mu v tom bránily.
Deprese řešil plánováním masové vraždy
„Procházel jsem se celé noci po Nuselském mostě a chtěl jsem skočit. Dvakrát na mě zavolali policii. Do té doby to byla deprese, pak jsem už aspiroval na titul blázen,“ řekl později, když byl zadržen.
Své sebevražedné deprese nakonec převedl na vražedné poté, co si přečetl knihu o nejhorší české vražedkyni Olze Hepnarové. Vzal si za úkol pokračovat v její práci a provést masovou vraždu.
Jeho cílem bylo pražské metro, kde chtěl střílet do náhodných cestujících. Dokonce v letech 2003 a 2004 absolvoval přibližně dvacet cest metrem na trase Ládví–Kobylisy s nabitou zbraní. Vyhodnotil, že se jedná o nejdelší úsek, ve kterém se metro tolik nehoupe.
V roce 2005 ale změnil plány a rozhodl se nejdříve zkusit vraždu v lese. Zaútočil tedy na manželský pár, který nejdříve střelil z dálky, a poté ještě zblízka do hlavy.
Vraždy se mu tolik zalíbily, že hned tři dny nato zabil dalšího člověka. „Tak tam jsem potkal toho pána. Šel proti mně na lesní cestě,“ řekl úplně bez emocí k této vraždě.
Ke všemu se bez emocí přiznal
Policie již měla databázi střelných zbraní a dle typu použité zbraně zúžila okruh podezřelých na držitele zbraně Glock žijící v okolí vražd. Ačkoliv se policii k vraždám přiznal, u soudu odmítl vypovídat. Vystupoval bez emocí a projevů lítosti.
„Proč se mě na to ptáte, to je absolutně nedůležité,“ odpověděl například soudci na dotaz ohledně motivu.
„Je mi to jedno,“ reagoval dne 16. dubna 2006 Kalivoda na vynesení rozsudku o doživotí s tím, že pro něj alespoň bude snadnější spáchat sebevraždu.
Dopis lítosti pro rodiče
Jak řekl, tak učinil. Před svým činem však poslal svým rodičům dopis, ve kterém jim píše, že svých činů lituje a že to není jejich vina.
„Především vám chci napsat, že nic z toho, co se stalo, není vaše vina. Plně si uvědomuji, co jsem udělal a lituji toho. Zabil jsem tři lidi a narušil tím životy jejich příbuzných a přátel, nemluvě o vás. Kdybych to mohl nějak vrátit, tak to udělám. Je mi to líto a stydím se za to,“ zní například úryvky ze zmíněného dopisu.
Po odeslání dopisu 26. září 2010 spáchal sebevraždu podřezáním žil, a tedy se už nikdy nedozvíme, jaký byl motiv jeho vražd. Otázkou je, zda by někdy nějaký řekl.
Zdroje: Stream, Blesk, Serial Killers, Dvojka
Autor: Soňa Jiroutová
