Podzim s sebou kromě brzkého stmívání přináší také vyšší počet nemocných – ať už se jedná o běžné nachlazení, chřipku či zápal plic. Právě poslednímu jmenovanému se budeme věnovat v dnešním článku.
Po většinu času dokáže náš organismus z vdechovaného vzduchu patogeny odfiltrovat. Někdy se však do plic dostanou bakterie, viry nebo plísně, které způsobí zánět plicní tkáně neboli zápal plic.
Jaké typy zápalu plic existují?
Podle příčiny se rozlišuje bakteriální, virový, plísňový a tzv. nemocniční zápal plic. Nejčastější je bakteriální, který se může objevit po kontaktu s některým typem bakterie, například Streptococcus pneumoniae, Legionella pneumophila či Mycoplasma pneumoniaenebo, nebo se může rozvinout po prodělání některých virových infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka. Bakteriální zápal plic se léčí poměrně snadno antibiotiky.
Méně častý virový zápal plic způsobují viry, jako je chřipka, SARS-CoV-2 nebo RSV. Mnohé z těchto virových infekcí začínají v horních cestách dýchacích a poté se šíří dolů do plic.
Jak uvádí National Geographic, virová infekce může vést k bakteriálnímu zápalu plic, a to tak, že oslabí imunitní systém pacienta, který se stane zranitelným vůči sekundární infekci. Ačkoli žádný virus nelze léčit antibiotiky, existují vakcíny, které mohou pomoci infekci předcházet.
Plísňový zápal plic je vzácný a obvykle se vyskytuje u pacientů s již existujícím onemocněním, například s oslabeným imunitním systémem. Jak již název napovídá, tzv. nemocniční zápal plic se objevuje u pacientů v nemocničním prostředí. Zde jsou pacienti často vystaveni jiným kmenům bakterií, které jsou pravděpodobněji rezistentní vůči antibiotikům.
Jaké jsou příznaky zápalu plic?
Mezi možné příznaky zápalu plic řadí web MedlinePlus horečku, zimnici, kašel, obvykle s hlenem, dušnost, bolest na hrudi při dýchání nebo kašli, nevolnost, zvracení a průjem. Příznaky infekce se mohou u různých skupin pacientů lišit – například novorozenci a kojenci nemusejí vykazovat žádné.
Proč je zápal plic tak nebezpečný?
Riziko zápalu plic spočívá v tom, že pokud se neléčí, může způsobit vážné komplikace. V ohrožení jsou zejména plíce, k jejichž poškození dochází nahromaděním zánětlivých buněk v malých plicních váčcích, které brání přísunu kyslíku a uvolňování oxidu uhličitého.
Infekce se navíc může rozšířit i do dalších částí těla, například do prostoru mezi plícemi a hrudní stěnou nebo do krevního oběhu. Šíření infekce může vyústit v sepsi (systémovou reakci na infekci), která může končit smrtí.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Zápal plic ohrožuje zejména děti mladší 5 let, osoby starší 65 let a jedince s oslabeným imunitním systémem. Dalšími rizikovými skupinami jsou lidé s cukrovkou, kuřáci a ti, kteří požívají nadměrné množství alkoholu.
Zdroj: National Geographic, MedlinePlus, NHLBI, Mayo Clinic
Autor: Dominika Jandorová
