Nejslavnější ovce historie Dolly byla prvním klonovaným savcem na světě, který vznikl z dospělé buňky. Vědec, který měl její stvoření na svědomí a letos v září zemřel, přežil Dolly o 20 let.
Dolly nebyla prvním naklonovaným zvířetem. Výzkum klonování probíhal již od poloviny 20. století, ale byla prvním příkladem úspěšného naklonování savce z dospělé buňky, nikoli z poddajnějšího embrya. V případě Dolly pocházely klonované buňky z vemene březí ovce.
Taková (ne)normální ovce
Dolly se narodila 5. července 1996 a většinu života strávila v Roslinově institutu ve Skotsku. Měla relativně normální ovčí život, a dokonce se směla pářit s beranem, což vedlo k narození 4 jehňat (viz History). Její tělo však trápily zdravotní problémy, včetně artritidy a onemocnění plic.
Přestože její artritida byla léčitelná, nádory, které se jí vyvinuly v plicích, už ne. Ve věku 6 let byla dlouho trpící Dolly na Valentýna v roce 2003 uspána. Její tělo dostalo Skotské národní muzeum, kde jej můžete dodnes vidět.
Úspěšnější kopie
Stádo dalších klonů Dolly, které byly podle deníku The Washington Post vytvořeny ze „stejné buněčné linie“, se ukázalo být mnohem úspěšnější. Čtyři z nich, Denis, Dianna, Daisy a Debbie, vznikly dokonce ze stejné buňky mléčné žlázy jako Dolly, byly však mnohem zdravější, což některé vědce přesvědčilo, že klonování neurychluje proces stárnutí.
Na druhou stranu se podle deníku The New York Times v roce 2016 u některých ze 13 klonů objevila artritida, ale ani její míra nebyla nijak zvlášť neobvyklá. Další testy ukázaly, že klonované ovce byly relativně zdravé, s normálním krevním tlakem a inzulinovou rezistencí. Všechny čtyři kopie Dolly dosáhly věku 9 let, což je na ovci úctyhodné číslo. Následně byly uspány, aby na nich mohla být provedena posmrtná studie.
Dolly odstartovala boom klonování zvířat. Své klony už mají například krávy, prasata nebo makakové. V Jižní Koreji dokonce najdete společnosti, které klonují domácí mazlíčky (především psy), aby měli páníčci i po jejich úmrtí část svého miláčka stále u sebe (viz iDNES).
Osud stvořitele Dolly
Ian Wilmut se od konce 60. let 20. století zabýval vědou o zvířatech a jejich kryokonzervaci. V roce 1973 byl členem týmu na univerzitě v Cambridge, který vytvořil Frostieho, první tele, které se narodilo ze zmrazeného embrya. Vrcholem jeho kariéry bylo však naklonování Dolly, které se povedlo jím vedené skupině vědců z Roslinova institutu na univerzitě v Edinburghu.
Přestože považoval naklonování ovce za veliký úspěch, proti možnému klonování lidí se stavěl velmi odmítavě. Nové poznatky chtěl využít zejména v hledání léčby neurodegenerativních onemocnění. Zde však žádného významného pokroku nedosáhl. Poněkud ironicky zemřel 10. září 2023, jak informoval The Guardian, právě na Parkinsonovu chorobu.
Zdroj: The Guardian, The New York Times, The Washington Post, History, iDNES, Grunge
Autor: Dominika Jandorová
