Jak vypadá klasická pizza, to by asi dokázal říci každý. Sice existuje mnoho druhů, všichni se shodneme na tom, že jde o kulatou placku potřenou omáčkou a zdobenou sýrem a dalšími surovinami. Už jste ale slyšeli o pinse?
Pinsa je podle webu Italian Recipe Book zdravější a stravitelnější verze klasické pizzy. Název pokrmu pochází z latinského pinsère, což znamená natahovat, stlačovat a prodlužovat.
Hlavní rozdíly
Pizza i pinsa jsou jídla velmi podobná. V obou případech se jedná o těsto, které je potřené nejčastěji rajčatovým základem a posypané bylinkami, sýrem, šunkou či dalšími ingrediencemi. Jaké jsou tedy mezi těmito pokrmy rozdíly?
Prvním rozdílem jsou ingredience, ze kterých se dělá těsto. Zatímco klasická pizza se obvykle vyrábí z univerzální mouky a droždí, na pinsu budete potřebovat směs pšeničné, rýžové, sójové a špaldové mouky.
Druhým poznávacím znamením pizzy je její kulatý tvar. Obvykle se podává rozkrájená na trojúhelníčky. Naproti tomu pinsa může být šišatá a pro svou nepravidelnost je obvykle rozkrajována na čtverce či obdélníčky.
Recept na snadnou pinsu
Pokud si chcete připravit pinsu doma, budete potřebovat 80 gramů rýžové mouky, 120 gramů sójové mouky a 200 gramů špaldové mouky. Dále si připravte 2 šálky studené vody, olivový olej, 3 gramy droždí a špetku soli.
Na zdobení budete potřebovat 300 gramů žampionů, 200 gramů strouhaného sýru, 2 stroužky česneku, petržel, rajčatový protlak, sůl a pepř.
Všechny mouky smíchejte, přidejte k nim připravený kvásek, vodu, olej a sůl. Pak nechte těsto asi hodinu kynout. Poté z něj na plech vytvarujte placku. Tu potřete protlakem, ozdobte žampiony, nasekaným česnekem, petrželí a sýrem.
Pinsu můžete samozřejmě ozdobit podle svých chutí i dalšími surovinami, například cibulí, salámem nebo kukuřicí. Peče se v troubě předehřáté na 180 °C zhruba 18–20 minut.
Zdroj: Eating Around Italy, Real Simple, Foods Guy, Italian Recipe Book, An Italian in my Kitchen
Autor: Šárka Cvrkalová
