Čtenářka Jana má na alarmující zážitky poměrně bohatý život. Její rodina přesto dokazuje, že nikdy není konec a stát se může cokoliv. Po tom, co si s příbuznými prožila, čekala Jana už jen klid a mír. Opak se stal pravdou.
„S manželem jsme se pokoušeli dlouho o dítě. Nakonec jsem po několika prohlídkách, které hovořily jasně proti, porodila ve třiceti zdravou holčičku. Vážila jsem si toho daru. Rozhodla jsem se dát dceři všechno. Možná to byla chyba,“ říká Jana.
Před rokem mi zemřel tchán. Manžel se pokusil o sebevraždu
Jana žila s rodinou víceméně šťastně. Samo sebou občas došlo k nějakým těm hádkám mezi příbuznými, nic ovšem nebylo tak vážné jako neustálé potyčky s tchánem. „Já i manžel jsme se s ním neustále hádali. Tchán totiž hodně pil. Občas dokonce zbil svou ženu. A ona to odmítala řešit. Jednou se do něho můj muž tolik opřel, že dokonce dostal od tchána pěstí,“ vypráví Jana.
Zdroj: 123RF.COM
Od té doby se s tchánem odmítli vídat. O půl roku později přišlo oznámení, že tchán zemřel následkem pádu do vody. Podnapilý skočil do rybníka. Nikdo už mu nedokázal pomoci. „Můj manžel věděl, že nic z toho není jeho vina. Přesto si vyčítal, že poslední slova, která kdy otci řekl, byly nadávky. Můj muž se trápil tak dlouho, až nakonec smutek nevydržel. Jednoho dne se u nás na půdě pokusil o sebevraždu.“
Zdroj: 123RF.COM
Jana tehdy včas zavolala pomoc. Po léčbě v nemocnici nastoupil její muž do léčebny. „Nic už není jako dřív. Hlavně dcera se změnila. Myslela jsem ale, že ona je v naší rodině jedna z těch z rozumných.“
Před týdnem jsem se dozvěděla, že bere drogy
Po několikaměsíční léčbě byl Janin manžel propuštěn do domácí péče. Stále dochází k psychiatrovi i psychologovi, snaží se ale začlenit opět do běžného života. I tak je na něm ale změna vidět. „Možná že kdybych nebyla na výchovu naší dcery sama, zjistili bychom včas, že má problémy. Jenomže on mě v tom nechal. A já myslela, že mi bude dcera psychickou oporou v péči o nemocného otce.“
Podle Jany není horší pocit než najít v pokoji svého dítěte drogy. „Podezřívala jsem ji dlouho, že kouří marihuanu. To se mi potvrdilo, když jsem v jejím pokoji uklízela nádobí. Našla jsem několik jointů. Kromě toho jsem bohužel narazila také na jiné drogy,“ říká Jana.
Je to už týden. Jana se ničeho v pokoji své dcery nedotkla. Sbírá odvahu na to, aby s ní o všem promluvila. „Manželovi nic říci nemohu. Je na tom stále psychicky zle. Toto by ho dorazilo. Jenomže dceři bude za měsíc osmnáct. A já ji nechci před její dospělostí udělat scénu, kvůli které by mě nenáviděla do konce života. Vůbec si s naší rodinou nevím rady.“
Autor: Šárka Cvrkalová
