Paní Nikola po rozvodu s manželem zůstala na několik let sama. Po předešlé zkušenosti po boku muže, ze kterého se stal gaučový povaleč, jenž nešel pro sprosté slovo daleko, neměla chuť navazovat nový vztah. Ona sama se popisuje jako společenský člověk. Přiznává, že samota pro ni byla na jednu stranu mučivá, na stranu druhou se zdráhala vyhledávat nové známosti ze strachu, že další muž bude na chlup stejný jako její bývalý manžel.
Zajímal se o mě muž, ale byl pro mě moc mladý
Paní Nikola se nejdříve pohodlně usadí a na tváři se jí rozprostře přátelský úsměv. Poté, co nás seznámí s úvodem svého příběhu, který jste si mohli přečíst o pár řádků výše, pokračuje zápletkou. Začíná mluvit o mladém muži, jenž o ni projevil zájem.
„Což o to, pozornost pohledného muže mi velmi lichotila,“ přiznává se Nikola. „Sice jsem oslavila padesátku, ale na svůj věk jsem se necítila. Pečovala jsem o sebe. Málokdo mi hádal můj skutečný věk. Proto jsem byla přesvědčena, že ani onen mladý nápadník netuší, jaký věkový rozdíl nás vlastně dělí. Kdyby to věděl, zájem by neměl,“ vypráví s úsměvem na rtech a lehkým pobavením v hlase. A i my se jejím myšlenkám musíme pousmát.
Zdroj: 123RF.COM
Nadbíhal mi, ale já ho odmítala
„Jmenoval se Lukáš, pracoval jako barman v jednom podniku, kam jsem začala chodit po rozvodu, abych nad sklenkou dobrého vína přišla na jiné myšlenky,“ vysvětluje Nikola, kde se vlastně s mladým ctitelem poznala. „Pokaždé, když jsem přišla do toho podniku, nespouštěl ze mě oči. Všímala jsem si jeho pozornosti a tiše se červenala. Mnohdy jsem se neubránila myšlenkám, jaký by vlastně byl vztah s viditelně o tolik mladším mužem,“ uvažuje Nikola nahlas.
Nikola pokračuje tím, že jí Lukáš nadbíhal a snažil se získat její pozornost. Ona ho však opakovaně odmítala. Bála se jejich věkového rozdílu. Děsila se toho, co by na to řeklo její okolí, jak by se lidé tvářili při pohledu na ně dva. Ačkoli jí mladý muž lichotil a byl jí sympatický, bála se mu podlehnout.
Věk není důležitý, mělo mi to dojít dříve
Na malý okamžik se zdá, že se příběh paní Nikoly chýlí ke konci, jsme ale mile překvapeni dalším vývojem událostí, ve který jsme snad ani nedoufali.
„Lukáš se zdál velmi vytrvalý. Jednoho dne jsem přijala jeho pozvání na skleničku. Pěkně jsme si povídali a ze mě najednou vypadlo, kolik mi vlastně je,“ směje se Nikola při vzpomínce na tento okamžik. „Ukázalo se, že mu náš věkový rozdíl nevadí, ba naopak mu starší ženy imponovaly. Najednou mi došlo, že věk není důležitý. Je to jen číslo. Mělo mi to dojít dříve. Mohla jsem si štěstí po boku mladého přítele užívat místo toho, abych řešila, co na náš vztah řeknou druzí,“ uzavírá Nikola svůj zajímavý příběh, který se může stát inspirací i pro někoho z vás.
Autor: Nikol Kolomazníková
